Restaurátoři právě rozebírali lešení, když se otřásla země. Vzápětí se na zdi nově opraveného kostela sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Valtinově objevilo několik trhlin. Příčinou byl odstřel čedičové skály v nedalekém kamenolomu na boku kopce Tlustec. „To už mě tedy rozpálilo,“ vzpomíná valtinovský starosta Josef Lukavec na měsíc starou nehodu. Vlastník lomu, společnost Beron, však o nějaké vině nechtěl ani slyšet. „Byly prý velké teploty, kostel se pak prudce ochladil, a proto praskl,“ popisuje starosta s hořkostí vysvětlení, kterého se dočkal od těžařů. Na úřadě mu prý leží dvacet stížností od místních občanů, kteří mají na domech také praskliny. I pro ně měli lamači kamene pohotovou odpověď: otřesy nepřesáhly přípustné meze, domy jsou postavené na štěrkopísku nebo ve svahu, takže i menší chvění může způsobit trhliny. Na vině není lom, ale předci Valtinovských. Měli tušit, k jakému obrovskému rozvoji průmyslu a dopravy dojde v následujících staletích, a domky postavit pořádně.
Ledovec, krkavec a motýli
Vesničany pod Tlustcem zlobí popraskané domy, prach a kolony naložených tatrovek. Jakubovi Kašemu, řediteli kulturní nadace Lemberk, je však líto hlavně osamělého vrchu Tlustec. Válku za jeho záchranu a proti těžařské společnosti Beron vyhlásil už před šesti lety. „Vidím na Tlustec z okna chalupy,“ říká sedmapadesátiletý pražský rodák. "Zpozorněl jsem ve chvíli, kdy na jeho vrcholku začali kácet les. Léta jsem totiž jezdil kolem nedalekého vrchu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
