„Mrzí mě, že jsem se v případě Temelína nechal ČEZ tak dlouho ohlupovat.“ Tak se letos v květnu svěřil překvapenému auditoriu na semináři v pražském Liberálním institutu exministr a v nedávné minulosti jeden z největších advokátů temelínské jaderné elektrárny Vladimír Dlouhý. Tošovského vláda naštěstí ukázala, že ohlupování lze prokouknout i z ministerského křesla. Po letech povinného optimismu, který hlásalo manželské duo Klausových v rolích premiéra a členky dozorčí rady ČEZ, se vláda vydala cestou zdravé skepse a minulou středu se rozhodla poslat na nejdražší a nejproblémovější stavbu v českých dějinách nezávislou kontrolu, aby zjistila, zač tam vlastně energetici utrácejí státní miliardy.
Ministři se probouzejí


Daň za osm let spoléhání na plané sliby od ČEZ není malá: čtyřicet prostavěných miliard (dalších dvacet se utratilo ještě za normalizace), proud se vyrábí ve stejných zastaralých a neefektivních elektrárnách jako za komunistů a málokdo by se odvážil vsadit vlastní peníze, že se Temelín někdy spustí. Zatímco západní země rozhodují o tom, zda vůbec nechat dosloužit již fungující jaderné elektrárny, u nás vládní politika stále sní o kilowattech ze zatím nikde nevyzkoušené americko-ruské elektrárny v Temelíně a chystá se prodloužit životnost elektrárny černobylského typu v Dukovanech. Je to podobné, jako bychom v éře katalyzátorů stavěli továrnu na výrobu trabantů s dvoutaktními motory.Mezi českými politiky dosud pouze ministři Martin…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu