
Myšlení intelektuálů se už od dob Sokratových sporů se sofisty ubírá dvěma směry: jednak boří iluze a jednak vytváří nové. Úspěch, byť často vykoupený číší bolehlavu, bývá výsledkem nekonformního útoku na většinové mínění. Americký politolog Charles Murray (viz rozhovor v minulém čísle Respektu) proslul dvěma kontroverzními díly. Počátkem osmdesátých let ukázal, že vládní sociální programy, jež prosadila levice, chudobu neodstranily, ale naopak ji institucionalizovaly. V devadesátých letech pak upozornil na to, že moderní technologie, kladoucí vzrůstající důraz na intelektuální schopnosti člověka, prohlubují třídní rozdíly, neboť naději na úspěch budou mít jen ti chytří, kteří se s nimi naučí zacházet. V díle Gaussova křivka provedli se spoluautorem Herrnsteinem (zemřel krátce před vydáním) analýzu statistik průměrného IQ různých skupin obyvatelstva a dospěli k závěru, že se poznávací schopnosti různých etnik a ras liší, a inteligence musí být proto z větší části závislá na rodových dispozicích. Z čísel vyčetli, že nejchytřejší jsou Asiaté a nejhloupější černoši. Takové kacířství vyvolalo ve Spojených státech bouřlivý ohlas, neboť bořilo iluze, že politická korektnost, pozitivní diskriminace a vzdělávací programy mohou vést k řešení rasových problémů. Podle Murraye však fakta hovoří jasně. „Jsem hrdý na to, že mám absolutně precizní data,“ řekl Respektu.Ostrý nesouhlas s Gaussovou křivkou vyslovil harvardský biolog a panteolog Stephen J. Gould (známý i u nás…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu