Konec Salzmannovy éry

Je čtvrtek před polednem a na pražském Žofíně začíná jednání dlouho očekávané valné hromady Komerční banky. Velký sál je plný akcionářů, na programu je totiž odchod dosavadního dlouholetého šéfa Richarda Salzmanna. Spolu s ním ovšem padne i celé vedení naší největší banky.„Hlasovací lístky PRO mají modrou barvu, PROTI žlutou,“ rozléhají se sálem pokyny moderátora. Hlas drobných akcionářů pochopitelně nemá význam, celou valnou hromadu má v rukou místopředseda Fondu národního majetku Petr Čermák: coby reprezentant státních devětačtyřiceti procent může všechny ostatní kdykoli pohodlně přehlasovat.Akcionáři už vědí, že banka měla loni mizerný rok. Čistý zisk 260 milionů korun je v měřítcích banky jen symbolický (předloni to bylo 5,3 miliardy), z dividend nebude nic, a k dovršení všeho spadla cena akcie za poslední rok ze 3000 korun na třetinu.Za mikrofon nastupuje Salzmann ke své poslední řeči ve funkci ředitele. Nejprve dlouze vypočítává úspěchy (vzrostla bilanční suma, banka snížila počet zaměstnanců), pak připomene loňské balíčky, povodeň a pád koruny. Nakonec se dostává k tomu hlavnímu: oproti loňsku se Komerční bance zhoršilo složení rizikových úvěrů (do nejhorší, „ztrátové“ kategorie musel být zařazen každý pátý rizikový úvěr) a auditorům už nestačí ručení nemovitostmi, takže Salzmannův ústav musel přesunout do rezerv mnohem více peněz. "Obvykle jsem při takovýchto referátech sklidil potlesk. Ale vím, že teď při svém odchodu ho nemohu očekávat, protože jsem přinesl…