Úkolů, které potřebuje česká politika řešit v hospodářské a sociální oblasti, není mnoho, jsou dávno známé a v zásadě jednoduché a jasné. Platí to pochopitelně pouze za předpokladu, že alespoň někteří politici mají na srdci ještě něco jiného než touhu po moci, tedy například blaho občanů a snahu dostat zemi na dráhu zdravě zajištěné a podložené prosperity.
Jak prodat ideje voličům
Zůstane ironií osudu, že témata, která „je třeba“ řešit, a cíle, kterých „je třeba“ dosáhnout, jsou u nás spojovány pouze s pravicovými stranami či pravicovou ideologií. Těch úplně nejdůležitějších témat a cílů je přitom pouze několik a žádný politik ani strana dnes nemohou tvrdit, že jsou jejich nápadem. V každém sborníku, brožuře či zprávě, kterou vydávají organizace, jako je OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), Světová banka, EBRD (Evropská banka pro obnovu a rozvoj) a další instituce, jejichž jsme členy, se už několik let dočítáme totéž: Česká republika nutně potřebuje privatizovat banky, a to nejlépe do rukou strategických investorů, kteří přinesou potřebné know-how a kapitál. ČR potřebuje privatizovat a částečně demonopolizovat infrastrukturu (plyn, energetika, železnice, telekom apod.), ČR potřebuje čelit stárnutí populace a zvyšujícímu se podílu sociálních výdajů na státním rozpočtu důslednou penzijní reformou, ČR musí zlepšit právní rámec podnikání apod. Úplně stejné pravdy se dočtou čtenáři každého jen trochu seriózního západního deníku a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
