Ve jménu vědy a techniky

Je spuštění „zaručeně bezpečné“ jaderné elektrárny ruského typu ve střední Evropě vnitřní záležitostí dané země, nebo jde o věc mezinárodního dopadu? Tento spor nyní zaměstnává hlavně rakouskou a slovenskou veřejnost. Na příkaz Vladimíra Mečiara, jemuž předcházela intervence rakouského kancléře Viktora Klimy, otevřela začátkem května nová elektrárna v Mochovcích své brány kontrole mezinárodního expertního týmu a nervozita vrcholí. Majitel sporné novostavby, Slovenské elektrárne (SE), se rozhodl na výsledky šetření nepočkat a na konec května naplánoval aktivaci reaktoru prvního bloku. A to přes silný odpor Rakouska, kde se stále silněji ozývá požadavek veta slovenských ambicí na vstup do Evropské unie, bude-li JE Mochovce zprovozněna. Projekt Mochovce se tedy může stát precedenčním případem pro osud ruských jaderných elektráren v EU, tedy i Temelína.

S evropskou kartou

V Rakousku se začíná nálada obyvatel přiklánět k odmítnutí vstupu sousedních zemí do EU, budou-li pokračovat ve své jaderné politice. Tento vývoj je důsledkem deziluze, v niž se proměnila očekávání po roce 1989. Většina Rakušanů totiž žila v představě, že jaderná energetika byla občanům tehdejšího Československa vnucena komunistickým režimem a že s jeho koncem bude automaticky následovat i konec atomového programu. Jenže zástupci československé jaderné energetiky přišli s teorií o vysokých nákladech na zrušení dostavby jaderných elektráren. Rakouská vláda pak nabídla částečnou…