Minulé pondělí nebylo pro ministra průmyslu Karla Kühnla příliš šťastným dnem. Stavba jaderné elektrárny Temelín, kterou od svého vstupu do politiky skálopevně prosazuje, narazila ve vládě na nevídaný odpor. Místo obvyklého mávnutí rukou nad dalším posunutím termínu dostavby, kterému Kühnl přivykl za Klausova kabinetu, tentokrát vzplála vzrušená debata. Její výsledek jako by vypadl z manifestu odpůrců atomové energie. Ministr průmyslu musel svým kolegům slíbit, že jim do června rozkryje to doposavad nejzapovězenější tabu: jak bychom mohli pokrýt svoji spotřebu elektřiny bez Temelína.
Kudy do sběrny?
O nejdražší stavbě naší historie se ve vládě jedná zhruba každý čtvrtrok a Tošovského tým se jí zabýval poprvé. Co ministry popudilo? Přestože měl Temelín pracovat už v roce 1992 a nyní již stojí o padesát miliard víc oproti původnímu plánu, termín dokončení a výsledná cena jsou stále ještě ve hvězdách. Na letošní rok totiž dosud nejsou podepsané smlouvy s hlavním dodavatelem - Škodou Praha. Definitivní smlouvy Kühnl sliboval do konce března, teď mluví ČEZ o květnu. Dalším zádrhelem je jednání s dodavatelem řídicího systému, americkou firmou Westinghouse. Američané nyní předkládají už sedmý balík projektových změn a chtějí za ně navíc 175 milionů dolarů.Nejde ovšem pouze o potíže s nepoddajnými obchodními partnery, kteří si i podle zástupců společnosti ČEZ udělali z Temelína dojnou krávu. K pochybám o úspěchu „nejsložitější stavby světa“ (jak naši…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
