Ve státním zájmu mlčte

Chcete vědět, proč vláda na konci ledna přihodila dalších pět miliard korun na „stabilizaci malých bank“? Bohužel, materiál je tajný. A chcete dokonce nahlédnout do smlouvy mezi českým státem a japonskou Nomurou o prodeji Investiční a Poštovní banky? Bohužel, materiál je přísně tajný.

Čtyři hlasy proti

Na začátku své práce sliboval Tošovského kabinet větší otevřenost, než jaká byla zvykem za éry Václava Klause. Jak to s ní vypadá? Vláda schválila poslanecký návrh zákona o svobodném přístupu k informacím, na internetu se objevují vládní usnesení a mluvčí vlády Vladimír Mlynář zveřejnil dlouho utajovaný seznam příjemců zemědělských dotací. Na druhé straně nechce ministerstvo zdravotnictví zveřejnit důvody, které ho vedly například k návrhu na zrušení nemocnice v Bruntále, a pak jsou tu zmíněné materiály o bankách.

V případě IPB Mlynář v lednu slíbil, že „vše, co kabinet v této věci schválí a co nebude označeno výslovně jako tajné, dáme na internet“. Smlouva o prodeji banky je však označena dvěma nulami (přísně tajné), stejně jako kdysi prodej mladoboleslavské Škodovky Pithartovou vládou (po letech se ukázalo, že kabinet kupcům z Volkswagenu mimo jiné slíbil zachování cel na dovoz aut) a Telecomu vládou Klausovou.

Nedozvíme se ani to, jak ministři o IPB hlasovali - také tento údaj se totiž na internetu neobjevuje. Podle neoficiálních informací byli proti čtyři: Josef Lux, Vladimír Mlynář, Vlasta Parkanová a Martin Stropnický, nepřítomen byl Jaroslav Šedivý.

Jaké důvody je k tomu vedly? Vicepremiér Lux je stručný: „Všechny důvody jsem uvedl při prvotní diskusi v létě minulého roku a daly by se shrnout do krátkého sdělení: není to dobrý obchod.“ (V létě se Luxovi nelíbila příliš nízká cena, která podle něj neodráží hodnotu všech aktiv IPB v českém průmyslu, například vlastnictví plzeňských pivovarů.) Ani ministr kultury Stropnický není o mnoho sdílnější. „Ano, byl jsem proti a šlo asi o mé nejtěžší rozhodnutí v této vládě,“ říká a z důvodů svého rozhodnutí je ochoten uvést pouze jeden: „Nomura podle konečné smlouvy není strategickým partnerem.“ Tato podmínka mimo jiné znamená, že Nomura může banku dál prodat. Vadí tedy Stropnickému toto? „Nechci jít dál za své vyjádření.“ Ministryně spravedlnosti nebyla k zastižení a ministr Mlynář je také lakonický: „Ano, byl jsem proti. Jedním z mých důvodů bylo utajení smlouvy.“

Pět miliard navíc

Klauzuli o utajení si přála dát do smlouvy sama Nomura. „Podobná klauzule je ve všech smlouvách, které Fond národního majetku uzavřel,“ prohlašuje šéf FNM Roman Češka. „Ministři to v případě IPB nedokázali pochopit, ale nevidím na tom nic divného. Investoři nechtějí, aby konkurence věděla, k čemu všemu byli ochotni se zavázat.“

I druhý případ utajování však má souvislost s prodejem IPB. Vláda 29. ledna nečekaně oznámila, že na program stabilizace malých bank přidává k dosavadním 13,7 miliardy dalších pět. Proč? Ani ministerstvo financí, ani Česká národní banka nemají pro vládní krok žádné vysvětlení. „Proč se to tak rozhodlo, nevím,“ říká Stanislav Pavel, ředitel České finanční, což je dceřiná společnost ČNB, jejímž prostřednictvím se ozdravný bankovní program provádí. A kvůli které bance se to muselo stát, to oficiálně nechce říci už vůbec nikdo. Podle neoficiálních informací však byla důvodem situace v Bance Haná a v ještě jedné malé bance. Vláda se však obávala, aby zveřejnění této informace nevyvolalo paniku u drobných střadatelů.

Ztrátová Banka Haná patří právě do skupiny Investiční a Poštovní banky, která zde prostřednictvím několika společností drží 40 procent akcií. Jen loni moravský peněžní ústav prodělal dvě miliardy korun a v ozdravném programu už dostal téměř třímiliardovou injekci. IPB 11. března ohlásila, že se chce svého podílu zbavit, a od té doby stále hledá kupce. V tom případě si ovšem stát svůj třímiliardový zisk z celého obchodu s Nomurou draze vykupuje penězi nalitými do jedné neúspěšné banky ze skupiny IPB, která bude obratem prodána. Předseda FNM Češka však takový pohled odmítá: „Jméno Banky Haná slyším v této souvislosti poprvé a ujišťuji vás, že ve smlouvě o prodeji IPB nic takového není.“