V dánských parlamentních volbách zvítězil 11. března o jediný mandát blok levicových stran v čele se Sociální demokracií. To znamená, že vládní koalice vedená sociálnědemokratickým lídrem Poulem Nyrupem Rasmussenem zůstává u moci.
Zázračně zachráněni
Když Nyrup Rasmussen 19. února vyhlašoval volby, netušil, jak těsně se v dalších třech týdnech jeho vláda přiblíží pádu. Jinak by sotva využil svého práva zvolit den voleb půl roku před posledním možným termínem v září 1998.
Pravděpodobné důvody Nyrupova rozhodnutí byly dva: momentálně neurovnaná situace v největších opozičních stranách a dobrý ekonomický vývoj. Od roku 1993, kdy se současná vláda dostala k moci, vzrostl hrubý národní produkt o 15%, nezaměstnanost klesla z 12,4% na 7,4% a roční míra inflace se pohybuje jen kolem 2%. Dánsko splňuje jako jedna z mála zemí EU kritéria pro měnovou unii, i když se k ní nepřipojí.
Tyto plusy mají své kazy. Nezaměstnanost se snížila i proto, že velká část nezaměstnaných „zmizela” ze statistiky, neboť ztratila spojení s trhem práce. Celkový počet osob závislých na transferech ze státní pokladny - nezaměstnaných, předčasně penzionovaných, pobírajících sociální podporu apod. - stále přesahuje 900 000 a je jen o 60 000 nižší než v roce 1994. Neklesla ani daňová zátěž, která s cca 50% patří k nevyšším v EU, a přebytek platební bilance se snížil z 30 miliard dánských korun na 7 miliard. Nicméně není pochyb o tom, že velká většina Dánů se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
