Co se stihne za pět minut

Bamberský skandál Miloše Zemana pokračuje: v sobotu přinesly noviny originální záznam z jednání mezi představiteli ČSSD a česko-švýcarským dobrodruhem Janem Vízkem. Vyšlo tak najevo, že obě strany se před třemi lety v Bambergu jednak zavázaly „plně zajišťovat splnění závěrů přijatých na společném jednání“ a jednak se dohodly na „dlouhodobé spolupráci v letech 1996 až 2000“. Vzhledem k tomu, že Zeman - jak alespoň tvrdí - s Vízkem na téže schůzce „vyrazil po pěti minutách dveře“, vzbuzuje mlhavá vstřícnost zápisu o to větší podezření. Šéf naší nejsilnější politické strany však vytrvale odmítá svoje skandální kontakty vysvětlit. Koncem minulého týdne přednesl novinářům svou zatím poslední verzi případu Bamberg: jde o rozsáhlé spiknutí Unie svobody, České televize a „vydíratelných členů ČSSD“, které má za cíl zničit sociálnědemokratickou partaj.

Hurá do Bambergu

Zeman ovšem nepředložil důkazy. Podstatnější je, co všechno předpokládaný vítěz blížících se voleb považuje za běžnou součást politiky. Napřed vyšla najevo relativně nedávná praxe: předseda ČSSD jezdil tajně do Německa na schůzky s podezřelým kombinátorem, který mu sliboval miliardovou půjčku do stranické kasy a kompromitující materiály na protivníky z řad ODS a ODA. (Co za to sliboval na oplátku Zeman, zatím není známo.) Poté, co ČT o jednáních v Bambergu informovala, ukázala ČSSD současnější polohu: Miloš Zeman nejdřív všechno popřel, po třech dnech se přiznal ke dvěma schůzkám, ale kategoricky o nich odmítl sdělit jakékoli podrobnosti. Tehdy také vytáhl svoji už zmíněnou teorii komplotu a provokace.

Zopakujme nejprve velmi stručně hlavní momenty bamberské aféry. Klíčovou postavou je český emigrant Jan Vízek, žijící v Bernu. Tento muž v pořadu Nadoraz prohlásil neuvěřitelnou věc: předseda ČSSD Miloš Zeman a jeho tehdejší zástupce Karel Machovec s ním prý na schůzce v německém Bambergu v polovině roku 1995 podepsali dohodu, v níž jemu a několika dalším emigrantům slibují za příslib několikasetmilionové půjčky pro ČSSD křesla v budoucí vládě. Schůzku měl zorganizovat jeden ze sociálnědemokratických odborníků na zpravodajské služby Jaroslav Vlček (podle dohody měl dostat křeslo ministra vnitra). Dalším organizátorem měl být bývalý československý velvyslanec ve Švýcarsku Miloslav Kočárek a posledním jménem české delegace je pražský podnikatel Miroslav Jirava. Na důkaz pravdivosti svých slov předal Vízek novinářům písemný záznam „bamberské dohody“, opatřený podpisem všech zúčastněných.

Redaktoři reportáže nafilmovali i první reakce hlavních aktérů na Vízkovo obvinění. Zeman prohlásil dokument za podvrh a vybavil si jediné: prý za ním kdysi s podobnou nabídkou nějací lidé opravdu byli, ale on je „po pěti minutách vyhodil za dveře“. S Karlem Machovcem to bylo jiné: i on sice Vízkovu listinu označil za podvrh, nicméně dodal, že schůzka opravdu proběhla, záznam z ní napsal on sám a obsah prý „zhruba odpovídá“ Vízkově neuvěřitelnému falzifikátu. „Podepsal to Vlček, Zeman i já,“ řekl Machovec televizi.

Sliby chyby

Po odvysílání reportáže s touto Machovcovou větou vybuchla bomba. Samotný strůjce poprasku však nebyl k nalezení. Nevěděl o něm nikdo - ani spolustraníci, ani kolegové z poslaneckého výboru, ani Agrární komora, kde vykonává funkci místopředsedy. Paní Machovcová sdělila, že manžel je „někde v Moskvě“. „Nikdy mi neříká, kde přesně bude. Ale volal mi a je úplně v pohodě. Jen prý nechápe, co se tady děje,“ řekla koncem minulého týdne.

Poslancův údiv nebyl na místě: televizní diváci i politici museli nutně brát jeho slova jako přiznání, že místopředseda ČSSD a jeho šéf podepsali neuvěřitelný handl, ohrožující samu podstatu demokracie v Čechách. Vedle toho zjevně nervózní Zeman přiznával každým dnem víc a víc. Napřed se čím dál víc protahovalo „vyhození za dveře po pěti minutách“, až se z toho nakonec staly dvě schůzky. Nic se prý však nesepisovalo, křesla za peníze se neměnila. Pak se ale nakonec i sepisovalo. Zeman připustil, že všichni účastníci po jedné schůzce podepsali Machovcem sepsaný záznam. Stejné oživování paměti prodělal i zpravodajský expert ČSSD Jaroslav Vlček: od počátečního „na žádnou takovou akci se nepamatuji“ se v průběhu týdne propracoval až ke sdělení: „Párkrát jsme se sešli a jednali jsme. Pak se z té schůzky udělal velmi obecný zápis, který jsme všichni podepsali.“

Další změna nastala minulý čtvrtek. Machovec z Moskvy vzkázal, že televize jeho svědectví prostříhala a zkreslila. „Jednali jsme o možnostech bankovního úvěru, ale o nějakých křeslech výměnou za půjčku pro stranu samozřejmě není v mém zápise ani slovo,“ řekl s vážnou tváří o den později po příletu z Ruska na tiskové konferenci. Dotazy na téma, proč se tak dlouho ukrýval a nedal o sobě nikomu zprávu, odbyl jednoduše: „Jsem snad občan nějaké zvláštní kategorie, že pro mě platí ohlašovací povinnost?“

Otázka, co a proč si v Bambergu slibovali dva čelní představitelé ČSSD s česko-švýcarským kombinátorem, je ale kladena jednoznačně ve veřejném zájmu. Jak měla vypadat vzájemná „dlouhodobá spolupráce v letech 1996–2000“, zmiňovaná v zaručeně pravém Machovcově zápisu? Jaká aktivita padala na bedra ČSSD v dohodě, že „obě strany vyvinou úsilí k zajištění přiměřené výše úvěrových zdrojů pro financování volební kampaně v období 1995–1996“? Šéfům sociální demokracie se moc odpovídat nechce. „Vše se dozvíte za měsíc. Předal jsem materiály řediteli BIS a nechci, aby za sebou někdo zametal stopy,“ řekl minulý pátek Zeman. „Jsou to tři roky. Už si z toho mnoho nevybavuji,“ doplnil ho o den později Machovec.

Věříme ti, předsedo!

Bez zajímavosti rozhodně není ani odezva, s jakou se Zemanova a Machovcova bamberská akce setkala u současných špiček ČSSD. Má dva základní rysy: stranickou elitu samotný fakt konspiračních schůzek podle dostupných informací nijak výrazně nevzrušuje. Jejich zveřejněním však prominentní osobnosti ČSSD považují za nehorázný útok proti straně: „V tuto chvíli o celé aféře soudím, že se jednalo o připravenou provokaci proti ČSSD, a ČSSD se bude bránit,“ řekla v pátek místopředsedkyně Petra Buzková.„Do blízkosti politiků se chce vetřít kdekdo, jsme pořád ohroženi,“ prohlašuje místopředseda Vladimír Špidla. Námitky, že se „vtírali“ spíš Zeman s Machovcem Vízkovi než naopak (jezdili přece oni za ním, a ne on za nimi), že od něj očekávali kompromitující materiály na politickou konkurenci a že kvůli tomu tajně odjížděli za hranice, Špidlu netrápí: „Já předsedovi věřím. Skončil to okamžitě, jakmile pochopil, co je to za lidi.“ Podobně se vyjadřuje i předseda klubu Stanislav Gross:„O schůzkách jsem nevěděl, ale věřím tomu, že si předseda myslel, že jde o důvěryhodné lidi. Jeho vysvětlení mi prozatím stačí.“ V podobném duchu proběhla i sobotní konference v Ostravě: Miloš Zeman byl jednomyslně zvolen severomoravským volebním lídrem.