Již více než tři týdny uplynuly od podpisu dohody mezi generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem a iráckým prezidentem Saddámem Husajnem (viz Respekt č. 10/98). Jak na ni reagoval Blízký východ? Co jí předcházelo a co po ní následovalo? Udělejme malou rekapitulaci.
Potrestat, či odstranit
Zbavit se iráckého diktátora, tak zní konečně jasné poselství z Washingtonu. Nová tvrdá linie Bílého domu vůči Bagdádu našla příznivý ohlas jak v samotných USA, tak ve Velké Británii a v Izraeli, jemuž pro zeměpisnou blízkost hrozí největší riziko. Specialisté na Blízký východ zde i jinde ve světě od počátku tvrdili, že Clintonův původní cíl - Saddáma potrestat, ale neodstranit - je v protikladu s jedinečným postavením, které si diktátor v Iráku zabezpečil. Potrestat ho nelze. A ponechat ho ve funkci či mu znovu darovat život, jak o tom Bushova administrativa rozhodla po vítězné válce před sedmi lety, se ukázalo jako nebezpečné pro obyvatelstvo Iráku i celý Blízký východ.Proč ale Clinton uvažuje o odstranění Saddáma až po podpisu dohody v Bagdádu? Jak známo, Saddám obrátil o 180°, odstranil příčiny, jež krizi vyvolaly, a zaručil volný pohyb inspektorů týmu UNSCOM, kteří pátrají po chemických a biologických zbraních a kapacitách pro jejich výrobu.
S vědomím Clintona
Bagdádskou dohodu sice podepsal Kofi Annan, ale podle linie konzultované s Clintonem a jeho týmem.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
