Generál Augusto Pinochet složil po 25 letech funkci armádního velitele ozbrojených sil Chile. Dnes 82letý patriarcha, jenž v roce 1973 svrhl v krvavém puči řádně zvolenou vládu, rozehnal parlament a na konci 80. let pak zase dobrovolně předal část své moci voleným civilním představitelům, však ani nyní mocenské pozice definitivně nevyklízí. Pinochetův odchod z armády znamená nesporný pokrok v demokratizaci Chile, stejně jako jeho odchod z prezidentského křesla v roce 1990. Teprve čas však ukáže, zda jde jen o další peripetii v „postupné a chráněné demokratizaci“ podle představ stárnoucího generála, nebo o rozhodující průlom na cestě k plné demokracii v souladu s představami chilské civilní vlády, jež se od roku 1990 bez úspěchu snaží vymanit z dohledu ozbrojených sil.
Diktatura volného trhu
Chile, od 30. do 70. let našeho století vzorový právní stát v Latinské Americe, je země s dlouholetou ústavní tradicí. Tradice se však dají vykládat různě: právě ve jménu obrany ústavy a očištění demokratických institucí poznamenaných marxismem zasáhla v září 1973 chilská profesionální armáda proti socialistické vládě prezidenta Salvadora Allendeho a nastolila jednu z nejbrutálnějších vojenských diktatur v Latinské Americe té doby. Svůj bezprostřední cíl, rychlou obnovu starých pořádků, však čtyřčlenná vojenská junta v čele s prezidentem Pinochetem záhy změnila na dlouhodobější vybudování „nového pořádku“ - prosperující apolitické společnosti řízené podle…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu