Za co mohou spekulanti

Krize, které otřásly ekonomikami východní Asie, se nesporně zařadí k nejvýznamnějším událostem 90. let a ekonomové se předhánějí v jejich hodnocení (viz Respekt č. 5/98 a 6/98). Stranou pozornosti zatím zůstalo jedno zajímavé historické srovnání. K tomu, co se děje v Asii, existuje jedna paralela, totiž tzv. velká deprese ve Spojených státech v první polovině 30. let. Stejně jako v Asii také tehdy došlo v USA k selhání bankovního systému. A protože i Česká republika má problémy podobného charakteru, stojí téměř sedmdesát let staré události za pozornost.

Když přijde deprese

Připomeňme, jaká byla tehdy v Americe realita: zkrachovalo téměř deset tisíc (!) bank, hrubý domácí produkt propadl o 30 procent, bez práce byl každý pátý. Samozřejmě zazněla otázka, kdo za to může. I slavní ekonomové Keynes a Galbraith podlehli v dobové atmosféře povrchnímu vysvětlení, že vinu nesou spekulanti. A dnes? Útoky míří znovu na tento osvědčený terč, ačkoli to určitě nebyli „spekulanti“, kdo vytvořil obrovský deficit zahraničního obchodu v Thajsku, kdo plánoval megalomanské projekty v Malajsii či připustil korupci v Indonésii. Spekulanti pouze využívají chyb, kterých se dopouštějí politikové a centrální banky. Lze-li spekulantům něco vyčítat, pak snad jedině to, že s poklesem thajského bahtu či indonéské…