Internet jako světová komunikační a informační síť fascinuje na mnoho způsobů. Jedním z nich je jeho univerzalita, která - na první pohled - znemožňuje cenzuru. Buď ten či onen stát k Síti připojen je, a pak se jeho občané mající přístup k internetu mohou dostat k veškerým dostupným informacím, nebo připojen není, a pak ostrouhají nejen zvědaví a komunikacechtiví občané, ale i sám stát se svým hospodářstvím, neboť se dobrovolně odřízne od nejmodernějších technologií. Tento poznatek postavil různé totalitní či autoritativní režimy před dilema: jak neztratit kontakt se světovou technologickou špičkou, ale přitom ochránit své občany před „nežádoucími“ informacemi.
Abychom si to ukázali názorně, použijme analogii s normalizačním Československem. Špičkou tehdejší „informační technologie“ byly kopírky: režim si je nemohl odepřít, ale zároveň je hlídal, aby se na nich nerozmnožovaly „nežádoucí“ materiály. Nedokázal prostě upravit kopírku tak, aby bez přímého dozoru množila běžné formuláře, avšak odmítla reprodukovat například samizdat. Přitom právě tímto způsobem by měl fungovat internet v představách autoritativních režimů, a nejen jich. Jak se daří tyto představy uskutečňovat?
www.police.gov
Nejčastěji je za vzor cenzury na Síti pokládána Čínská lidová republika. Oblíbený, napohled bezproblémový příklad, umožňující zároveň v rychlosti objasnit základní fungování internetu: každý stát má na Síti svou doménu (označenou dvoupísmenným kódem, Česká…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
