Stačily dva týdny, abychom si zvykli, že z prvních minut televizních zpráv může vytlačit informace o jedné stávce jenom stávka druhá nebo výtržnosti republikánů ve sněmovně. Lze na to reagovat povzdechem, že takové věci se dřív neděly. Kdo by ovšem nechtěl přijmout stávky a skandály jako přírodní nutnost, musí se pokusit pochopit jejich širší souvislost. Určitou možnost k tomu nabízejí dva důkladné průzkumy veřejného mínění, které v minulých týdnech zveřejnily společnost STEM a Sociologický ústav Akademie věd.
Útěk do soukromí
Materiály STEM ukazují, jak lidé hodnotí minulý rok. Základní zjištění - většina dotázaných si myslí, že rok 1996 byl stejný jako rok 1995 - skoro vylučuje domněnky, že současné dramatické události nějak souvisí se změnou nálady ve společnosti. Ve srovnání s předchozími lety si dokonce méně z nás myslí, že se „poměry změnily k horšímu“. Na první pohled se tedy zdá, že Češi očekávají pokojné příští časy. Jsou nynější veřejné projevy nespokojenosti jen náhodnou úchylkou od dlouhodobě optimistické cesty české společnosti?
Průzkumy STEM nabízejí jiný výklad: „narůstající přesvědčení, že se ve společnosti v zásadě nic nemění“, může znamenat, že lidé „ztrácejí důvěru ve smysl společenské transformace“. Toto podezření opravdu posiluje podrobnější hodnocení uplynulého roku. Šest z deseti dotázaných si vloni pochvalovalo svůj soukromý život, přičemž zlepšení společenských poměrů zaznamenali jen čtyři z deseti. Mnohým z nás…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
