Výjimečný stav ve zdravotnictví

Požadavkem na odvolání ministra Jana Stráského vyvrcholila finanční krize dvou největších českých špitálů - Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 a Fakultní nemocnice v Praze-Motole. Demisi v pořadí již pátého polistopadového ministra zdravotnictví žádají kapacity z vědecké rady 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity. Jejich kritické stanovisko podpořil i rektor pražského vysokého učení Karel Malý, který ministra vyzval, aby mu předal řízení prvního z ohrožených špitálů. S narychlo slepeným prohlášením přispěchal také šéf Asociace nemocnic Zdeněk Bašný: Stráský by měl uhradit dluhy nemocnic ve výši 10 miliard korun.

Ministr požadavky rozzlobených doktorů odmítl a místo toho vyhlásil ve dvou ohrožených špitálech „výjimečný stav“. To znamená zákaz investic a přísnou kontrolu lékařských výkonů i spotřeby léků. V situaci, kdy první z nich dluží svým dodavatelům 800 milionů korun a druhá 600 milionů, neměl podle vlastních slov jinou možnost.

Počkejte třicet let

Finanční problémy dvou největších českých nemocnic nejsou žádnou novinkou. Dluhy se kupily do dnešní výše už od roku 1992, kritická situace ale nastala loni v listopadu, když dvěma největším dodavatelům zdravotnického materiálu a léků, firmám Sanitas a Schulze, došla trpělivost a přestaly nemocnicím dávat na dluh. Rozhodly se přejít na zvláštní systém, kdy posílají jen naprosto nezbytné léky na vyžádání šéfů klinik.

Situace se dále zkomplikovala v prosinci, když Sanitas spolu s dalšími čtyřmi dodavateli podal na motolskou nemocnici návrh na konkurz. Podle ředitelky Sanitasu Zdeny Homolkové to byla poslední možnost, jak přinutit vedení nemocnice, aby se alespoň pokusilo sehnat peníze na splacení i čtyři roky starých pohledávek: „Už jsme byli skutečně zoufalí, protože nová ředitelka Motola Rögnerová nám sdělila, že dluhy minulého vedení odmítá platit.“ Pro Sanitas by to znamenalo odepsat pohledávky ve výši 50 milionů korun.

Společnost Schulze navíc podala na ředitelku Rögnerovou trestní oznámení pro zvýhodňování věřitele. Rozhodnutí platit jen novým věřitelům je podle firemních právníků porušení zákona a jejich názor potvrzuje i Stráského náměstek Aleš Dvouletý: na nezákonnost takového postupu prý ředitelku minulý týden sám upozorňoval. Ředitelka Helena Rögnerová se brání s tím, že nemá peníze ani na nové dluhy: „Můžeme zaplatit nejdříve v horizontu třiceti let.“ Zástupci Sanitasu, které někteří lékaři obviňují, že jejich neústupnost ohrožuje zdraví pacientů, vysvětlují, že návrh na konkurz nemocnice použili jako poslední prostředek, aby nemocnici donutili o dluzích alespoň jednat. „Máme 960 věřitelů, nemůžeme pořád jednat s každým,“ krčí rameny motolská ředitelka.

Rozděl a účtuj

Všeobecná fakultní nemocnice se nepotýká s konkurzem ani s trestním oznámením, minulý týden ji ale ministerstvo zdravotnictví obvinilo, že loni neoprávněně investovala okolo sedmdesáti milionů korun, přestože neplatí za léky. „Předělávali jsme elektřinu ze 120 na 220 voltů, jinak by nám nefungovaly některé modernější přístroje,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Daniela Jirkovcová a dodává: „Když v nejstarší nemocnici ve městě padá strop, tak ho musíte opravit, i kdybyste dlužili miliardu.“ Připomíná také, že obě nemocnice jsou pod přímým dohledem ministerstva zdravotnictví, které musí všechny investice schvalovat a také je schválilo.

Jirkovcová připomíná i nezáviděníhodnou situaci ředitelek obou nemocnic. Tlačí na ně ministerstvo, které po nich žádá snížení nákladů, a na druhé straně chtějí přednostové klinik peníze na své projekty. Ředitelka Všeobecné Dana Kocourková považuje za hlavní příčinu všech dluhů to, že v její nemocnici se operují nejkomplikovanější, a tedy nejdražší případy. Navíc se v tak velkých nemocnicích „nedá nákladovost dobře uhlídat“. Ředitelka Kocourková má zřejmě pravdu - každá z obou gigantických nemocnic má více než dva tisíce míst pro pacienty a na dvě lůžka jednoho lékaře.

Nabízí se ovšem srovnání s téměř bezproblémovou vinohradskou nemocnicí, která má lůžek „jen“ něco přes tisíc, léčí ale stejně komplikované případy jako Motol nebo Všeobecná. Vinohradská ředitelka Zuzana Roithová dokázala také na rozdíl od svých kolegyň zrušit přebytečná lůžka, která nemocnici zatěžovala zbytečnými náklady. Podle náměstka Aleše Dvouletého se osvědčil i vinohradský způsob zavedení tzv. „nákladových středisek“, což v podstatě znamená rozčlenění nemocnice na více dílů, z nichž každý hospodaří za své.

Najít pro zadlužené nemocnice rozhodnější manažery, kteří by zrušili přebytečná lůžka a dali do pořádku účetnictví, je úkolem zřizovatele. Podle Stráského náměstka pro řízení nemocnic Josefa Hellera ale ministerstvo neuvažuje o změně na nejvyšších postech: „Kdybychom teď odvolali ředitelky, tak se to už všechno zhroutí.“ Podle Hellera zatím stačí, že v nejbližších hodinách nastoupí v nemocnicích noví ekonomičtí náměstci. Na otázku, s čím ve špitálech začnou, odpovídá Heller obecným konstatováním: prý je nutné „hledat úspory“.

Podle sdílnějšího náměstka Dvouletého je zatím názor ministerstva takový, že se dluhy nemocnic rozhodně platit nemají - jinak se žádosti o mimořádné dotace začnou ozývat stejně razantně i odjinud. Ale i on má strach, že vláda ustoupí jako v případě krachujících zdravotních pojišťoven a několik miliard za pohledávky dodavatelských firem zaplatí ze státního rozpočtu.