Dopisy

Seděly s otevřenou pusou

Dovolte jednu poznámku k článku pana Holuba o vědeckých pracovnících a jejich úrovni (Respekt č. 46/97). Dotkli jste se zde také případu pana doc. Bílého z pedagogické fakulty. Jsem z této školy pryč šest let a nedovoluji si polemizovat se současným problémem, který v článku popisujete. A je-li to pravda, je to špatně. Jen chci trošku rozmělnit jistý černobílý duch vašeho článku vlastní zkušeností. Pan - tehdy doktor - Bílý přišel na fakultu po revoluci a učil nás právní nauce. Kolik zásadních informací nám tento člověk poskytl, zejména z historie naší republiky, bylo po tom letitém půstu opravdu radost slyšet. Navíc ve srovnání s didaktickými nedovednostmi jeho předchůdců byly jeho přednášky skvělé. Seděly (samé dívky - učitelky) jsme s otevřenou pusou a odmítaly přestávky.

Mgr. Blanka Strouhalová

Na přímou otázku přímá odpověď

Ačkoli jsem už neměl v úmyslu ve své kauze vystupovat, na přímou otázku Petra Holuba v článku Vědci chtějí znovu získat důvěru společnosti (Respekt č. 46/97) zřejmě odpovědět musím. Holub se mne ptá, jak chci vyvrátit podezření z plagiátorství. Vzato doslovně byla by odpověď velmi snadná: jakékoliv podezření je vždycky problém toho, kdo podezřívá, a podezřelý s tím mnoho nenadělá. Čím víc se snaží, tím je obvykle…