Viceprezident Al Gore měl ve Washingtonu až donedávna pověst konkurující dobrému jménu Mirka Dušína. Je známým ekologickým aktivistou a jeho vzorný osobní život otce rodiny kontrastuje s aférami šéfa Bílého domu. Jako centrista hájící svobodný trh - viz jeho brilantní obhajoba Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) v televizní debatě s Rossem Perotem, jehož Gore na podzim 1993 politicky „zničil“ - získal na svou stranu americký byznys. S blížící se prezidentskou kampaní v roce 2000 byl Gore pasován na jasného favorita demokratických primárek.
Americká politická sezona '97 se chýlí k dramatickému závěru. Plynula ve znamení Clintonových skandálů ohledně financování minulé prezidentské kampaně, které řádně poškodily reputaci viceprezidenta. Gore je v poli demokratických kandidátů stále favoritem, ale jeho hlavní devíza, čisté ruce, vzala za své.
Gore - vrchní žadatel
Již na jaře napsal v listu Washington Post veterán zákulisní žurnalistiky Bob Woodward, že si jeden ze sponzorů Demokratické strany stěžoval na Gorův útok na jeho šekovou knížku. Gorův agresivní styk se sponzory mu v Bílém domě vynesl neformální přezdívku „vrchní žadatel“ (Solicitor-in-Chief). Gore obvinění popřel, ale připustil, že ze své kanceláře telefonoval a žádal o příspěvky. Interpretace zákona, který v zásadě politikům zakazuje fund-raising ve federálních budovách, se liší podle toho, mluvíte-li s republikány, či demokraty. Republikáni tvrdí, že viceprezident…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
