Ministr financí Ivan Pilip v těchto dnech zvažuje jedno z doposud nejtěžších rozhodnutí ve své ministerské kariéře: povolit, či nepovolit devítimiliardovou emisi pražských městských dluhopisů? O co jde a proč je celá věc tak vážná?
Volební cyklus
Úsporná opatření vlády vyhlášená v dubnu a v červnu v tzv. balíčcích měla - stručně řečeno - jeden hlavní důvod: držet množství peněz v ekonomice na uzdě, zamezit inflačním tlakům a zabránit dalšímu zbytečnému znehodnocování kurzu české koruny. Množství peněz v ekonomice (a celkovou poptávku) ovšem neovlivňuje pouze státní rozpočet, ale i rozpočty měst a obcí, tedy celá tzv. soustava veřejných rozpočtů. Pokud tedy vláda škrtá ve státním rozpočtu, ale současně se o to více zadlužují města a obce, jedná se o obyčejné vytloukání klínu klínem. Důsledkem pak je, že centrální banka bude muset držet úrokové míry vysoko a škrtit ekonomický růst a soukromé podnikání. Ekonomové přitom odhadují, že každých deset miliard schodku v celé soustavě veřejných rozpočtů znamená o půl procenta vyšší úrokové sazby z úvěrů.
Celkový kumulovaný dluh obecních rozpočtů k dnešnímu dni činí více než 40 miliard korun, a proto by se zdálo, že o Koukalově požadavku zvýšit jej o dalších devět miliard nemá smysl ani diskutovat. Jenže emisi obligací schválila a na radnici za pomoci komunistů prosadila pražská ODS (mimochodem: není to poprvé, kdy Koukalovi lidé hlasovali s klubem KSČM). Její šéf primátor Jan Koukal při jednáních s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu