I mistr tesař se utne

Jako parodie Woodyho Allena na laciné špionážní filmy. Fiasko stejného kalibru, jako byly výbušné doutníky CIA pro Castra. Netanjahu musí vysvětlovat, proč uzavřel dohodu se sponzory pumových atentátů na izraelské civilisty. Tyto věty přinášel světový a izraelský tisk první říjnový týden. Oč šlo?

Jak omezit škody

Konec dobrý, všechno dobré, říká staré úsloví. Jenže pro akci izraelské tajné služby Mosad z konce září to zdaleka neplatí. Jen ve zkratce. Dva agenti Mosadu s falešnými kanadskými pasy se v jordánském Ammánu pokusili zabít předáka Hamasu Chálida Mašala. Navíc se nechali chytit a na svobodu se dostali až výměnou za šejka Ahmada Jasína, zakladatele Hamasu, který si v Izraeli kroutil doživotní trest, a několik desítek dalších vězňů. Z izraelského pohledu je tedy konec dobrý jen v tom smyslu, že oba agenti už jsou doma. Jinak je všechno špatně: Mosad s pověstí jedné z nejlepších tajných služeb na světě utržil těžký šrám. Poškodily se vztahy Izraele s Jordánskem, jednou z mála arabských zemí, s níž Jeruzalém navázal dobré styky, a s Kanadou. A slušné zemětřesení prožila izraelská vnitropolitická scéna: je známo, že o významných akcích tajných služeb spolurozhoduje - ne-li sám rozhoduje - premiér Benjamin (Bibi) Netanjahu. Není proto divu, že zpackaná „akce Mašal“ stále zaměstnává izraelská média.

Izraelci teď analyzují několik otázek. Jaké škody akce Mosadu způsobila a jak omezit jejich negativní dopady? Jak funguje rozhodovací proces…