Jak to bylo v Pražském demokratu
V článku Pražský demokrat na indexu (Respekt č. 40/97) píšete o reakci vedení ČSSD, po mém soudu nešťastné, na 5. číslo tohoto měsíčníku. Zvnějšku to vypadá, jako by vydavatelé časopisu byli lidé vyznávající svobodu slova a demokratické pojetí žurnalistiky. Dovolím si však o tom jako bývalý člen redakční rady Pražského demokrata pochybovat. K tomuto přesvědčení mne přivedla příprava zářijového čísla, kdy jsem měl výhrady, že byly zařazeny články „nad plán“ původní domluvy o obsahu. Jako novinář jsem měl příspěvky zredigovat, ale s mnohými jsem se - vzdor zásadám profesionální práce - seznámil až při korekturách.
Příklad za všechny: Pan Kotrba, v té chvíli jako grafik listu, zařadil diskusní příspěvek „Čistí se špinavýma rukama“, který je subjektivním názorem na výhrady značné části sociálních demokratů vůči prokomunistické skupině v ČSSD, na stránku určenou k informacím z Lidového domu. Na diskusní straně (Politické alternativy) totiž nebylo místo, protože byla celá „zašloufovaná“. Vedle plánovaného příspěvku disidenta K. Srpa přidal vydavatel W. Pešek přepis části rozhlasové besedy s M. Šloufem, která jen zmnožuje kladné názory na tuto diskutabilní osobu.
U mé zprávy z tiskové konference SČsK změnil Š. Kotrba smysl, když místo titulku „Doufání v reprízu prosince 1920“ vyšlo „Se socdem bude ještě hůř“. Stejný záměr stál…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu