Česká armáda je připravena hájit zájmy a bezpečnost svých občanů v případě ohrožení za všech okolností, „třeba i vlastní silou“, bez cizí pomoci. Alespoň se to tvrdí v návrhu Národní obranné strategie (NOS), kterou koncem roku svým kolegům z vlády předložil ministr obrany Miloslav Výborný. Kabinet návrh schválil, ale šalamounsky jej přitom přejmenoval na Zásady národní obranné strategie: údajně proto, že kromě rozepsaných základních pouček, se kterými se může kdokoli seznámit v učebnicích občanské nauky pro střední školy, prý v textu není nic konkrétního. Ministr Výborný má do konce února materiál dopracovat. Přiblížil se tak praxi svých předchůdců, kteří své materiály „dopracovávali“ tak usilovně, že vlastně nikdy žádný nedokončili.
Voják je voják je voják
Výborného desetistránkový elaborát je rozdělen na pět kapitol. Ta první - ze které je i věta citovaná úvodem - velmi rámcově naznačuje bezpečnostní rizika, která nám hrozí. Přímou ozbrojenou agresi od sousedních států ministerstvo neočekává, ale ve střední Evropě prý nelze vyloučit vznik omezených regionálních konfliktů. „Zvláštní pozornost je třeba věnovat praxi tzv. víkendových válek neboli bleskových akcí, které skončí dříve, než vznikne možnost projednání sporu mírovou cestou na mezinárodním fóru.“ Jak by taková zvláštní pozornost měla vypadat a co se vlastně dá v takovém případě podniknout, už dokument nevysvětluje.
Druhá kapitola říká, proč musíme mít armádu. "Pojetí obrany vychází…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu