Rozpuštění a vypuštění

„Kdyby byly zítra volby, volil bych určitě zase ODS.“ Starosta Loštic Petr Vintrocha (34) prozrazuje své politické sympatie bez zaváhání, ale také nijak nadšeně: „Je to přece jen ta nejméně špatná varianta.“ Bývaly časy, kdy bychom se takové skepse od mladého starosty těžko dočkali: Vintrocha v Lošticích, třítisícovém městečku pár kilometrů od severomoravské Mohelnice v okrese Šumperk, zakládal Občanské fórum a po jeho rozpadu na jaře 1991 okamžitě přešel do nově vznikající ODS. Stranická kariéra, jejímž vrcholem se stalo čtrnácté místo na Klausem vedené kandidátce při loňských volbách do sněmovny, skončila pro Vintrochu počátkem září. V okamžiku, kdy všem svým šesti spolustraníkům z loštické buňky ODS oznámil, že vystupuje ze strany, podepsal však ortel i existenci ODS ve svém městě. Překvapení loštičtí konzervativci totiž svého lídra následovali a namístě odhlasovali rozpuštění své základní organizace.

„I když jsem svoje politické přesvědčení nezměnil, postupně jsem ztratil pro práci v ODS motivaci,“ vysvětluje Vintrocha své pohnutky pro opuštění stranických řad. „Zjistil jsem, že nejsem schopen ve straně nic změnit a být řadovým členem, to se mi nechce.“ Vintrocha své bývalé partaji vytýká řadu věcí: hlasy z okresů prý ve stranické mašinerii zaniknou, lidé „dole“ ani nevědí, jestli a jak pracují odborné komise ODS. Lokální špičky ODS zase ne vždy dokážou své námitky a připomínky jasně a přesně zformulovat. „Členství v ODS není spojeno s náročností,“ tvrdí…