0:00
0:00
Kultura15. 9. 19974 minuty

S prstem na spoušti

Ota Rambousek

Autor: Repro Respekt

V předmluvě k povídkové knížce S prstem na spoušti zdůrazňuje její autor Ota Rambousek, že všechny příběhy vycházejí ze skutečných událostí, ale jsou převyprávěny volně a nelze je považovat za literaturu faktu. Jenže na knize, literárně nijak mimořádné, jsou pozoruhodné právě skutečnosti, které zachycuje. Autor patří k těm několika stovkám českých občanů, kteří se po únoru 1948 odhodlali bojovat proti komunistům se zbraní v ruce. V pětadvaceti odešel do exilu a stal se agentem-chodcem ve službách CIC. Několikrát přešel hranice ČSR s odbojovým posláním a na podzim 1949 byl zatčen StB, o chlup unikl provazu, odsouzen byl na doživotí a odseděl si patnáct let. Na jaře 1968 se stal jedním ze zakladatelů Klubu 231, který sdružoval bývalé politické vězně, a po vpádu vojsk odešel opět do exilu, neboť mu hrozilo další věznění. Napsal zde dvě knihy, které vyšly u Škvoreckých v Torontu. Novela Jenom ne strach o dramatickém útěku bratří Mašínů u nás vyšla roku 1991. Druhá kniha Krochnu s sebou se stala základem nynějšího povídkového souboru.

Vzpoura proti osudu

↓ INZERCE

O tísni, o groteskních i tragických formách přežívání, o mravní nalomenosti i alibistických snahách ospravedlnit ji, o pokusech vyrovnat se vnitřně s beznadějí doby podává česká literatura posledního půlstoletí svědectví více než dost. O jednoznačné statečnosti a nekomplikovaném hrdinství se v ní moc nedočteme. Rambousek obohacuje literární paměť národa prvkem, který byl v Čechách uplynulých let převzácný: skutečnou hrdinskou epikou, jaká už v pravěku zaznívala u táborových ohňů. Své příběhy ovšem posbíral v docela jiném prostředí - v kriminálech. V povídkách shrnuje zážitky, zkušenosti a myšlenky těch, kteří se rozhodli nesdílet se zbytkem národa rabský osud.

Hrdinové povídek jsou si podobni. Děj se odehrává na jediné ose, která počíná ilegálním návratem do vlasti, kde agentovi hrozí nebezpečí smrti, a pokračuje zpravidla jeho zadržením a vězeňskými zážitky. Autor se zmiňuje o zvláštním vzrušení z pocitu ohrožení, jež prý bylo návykové skoro jako droga. Do textů proniká ryze autentická lyrika zjitřeného vnímání pohraniční přírody, v níž na agenty číhá po zuby ozbrojená státní moc. V pozdějších povídkách můžeme zase sledovat milosrdnost času, který tragické vzpomínky dovede zvolna proměnit v anekdoty. Zachycení psychologie vězňů, jejich hantýrky a zvyků má především dokumentární hodnotu.

Dvakrát na břicho

Jako svérázný guru vystupuje v jednom textu mistr Beng-beng, instruktor agentů a obdivuhodný znalec nejrůznějších zabijáckých technik. V sedmdesátých letech, kdy povídky vznikaly, se k Rambouskovým uměleckým záměrům zřejmě připojily i cíle konspirativní: shrnout a sdělit mladší generaci praktické triky boje proti státnímu terorismu. V pozadí české politiky stále ještě číhají totalitní běsíci, jimž zmatená česká veřejnost může naletět, a je jistě dobré vědět jak na ně, kdyby se dostali k moci. Bojové techniky jsou však univerzálně použitelné. Bratři Mašínové, Rambousek a jiní bojovali proti skutečně zločinnému režimu. Byli vedeni idealismem. Jenže po zkušenostech se západoevropským terorismem sedmdesátých let a se zločiny islámských fundamentalistů víme, jak dovede být idealismus zaslepený. Mistr Beng-beng udílí svým žákům dvě zásadní rady: 1) musíš mít mravní převahu, abys nikdy nezaváhal; 2) miř na břicho a střílej vždycky dvakrát. Člověka zamrazí, když si vzpomene, kolik pitomců, kteří si osobují mravní převahu, má dneska pistoli.

Rambouska ovšem čteme s porozuměním. Proces s Miladou Horákovou vyjevil zločinnou podstatu Gottwaldova režimu každému. Na této a na mnoha dalších justičních vraždách se podílel každý, kdo v následujících desetiletích přijal závazek stranické disciplíny. V závěrečném zamyšlení autor naznačí své rozčarování z polistopadového vývoje: kmotrové rudé mafie zůstávají nepotrestáni, zatímco odvážlivce, kteří proti nim bojovali, česká justice v některých případech nadále považuje za zločince. Cítíme, že jde o klíčovou otázku polistopadového vývoje, jehož sporným východiskem byl mravní kompromis, který ji odsunul do pozadí. Čertví, co se děje v srdcích pod taláry. Svět, v němž žijeme, je nesporně složitější, než jak se jevil počátkem padesátých let hrdinům třetího odboje.

Ota Rambousek: S prstem na spoušti. Vydalo nakladatelství Primus, Praha 1997, 191 stran, náklad neuveden, cena 149 Kč.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].