Známý Vyskočil
Jiří Kratochvil (Respekt č. 37/97) napsal, že Ivan Vyskočil „…se pak nesmí divit, že pánové teatrologové neberou na vědomí jedinečnost Nedivadla a pouze si je přiřadili ke kterési z už zavedených divadelnických divizí“. Takové paušální tvrzení by snad mohl doložit před dvaceti lety, kdy se o I. Vyskočilovi nepsalo buď vůbec, nebo v relativně okrajových a malotirážních časopisech, kupříkladu v Čs. loutkáři. Dnes je to ale nespravedlivé, protože nepravdivé osočení celého oboru.
Teatrologické pochopení a docenění díla Ivana Vyskočila je mimo jiné i záležitostí generační. Zatímco mezi svými vrstevníky nacházel jenom výjimečně uměnovědce, schopné a ochotné o jeho tvorbě psát (chtělo to někdy i trochu odvahy), v generaci následující má řadu obdivovatelů a kritických znalců. Jenom ze současného pedagogického „osazenstva“ pražské katedry divadelní vědy publikoval zasvěcený text o I. Vyskočilovi minimálně každý druhý.
Ivan Vyskočil dnes už nesporně je žijícím klasikem a jeho dílem se seriózně zabývají nejenom pánové, ale i paní teatroložky. Shodou okolností hned v den následující po zveřejnění Kratochvilovy recenze v Respektu vysílala ČT 2 v rámci pořadu Televizní univerzita druhý díl seriálu Paradoxy současného českého divadla, jehož autorkou je nedávná ředitelka pražského Divadelního ústavu Helena Albertová. Ivan Vyskočil tam rozhodně zkrátka nepřišel.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu