Než přijde účet

Katastrofální povodně, období dovolených, horký a ospalý srpen. To jsou asi tři hlavní příčiny toho, proč jsme poněkud pozapomněli na to, co se nám přihodilo koncem května a začátkem června: atak finančních spekulantů a následně i úprk investorů a občanů od koruny vedly k její devalvaci. Od té doby, co ČNB zrušila tzv. fluktuační pásmo a začala poměřovat vývoj kurzu koruny pouze s markou, panuje na finančním trhu s českou měnou relativní klid. Stále více ekonomů se ale domnívá, že se může jednat o klid před novou bouří.

Dravci jsou ve střehu

Důvodů k obavám je hned několik. Práce na úkolech, které si vláda vytyčila v obou tzv. balíčcích, pokračují jen velmi pomalu. To je z měnového hlediska velice nebezpečné. Vláda přiznala chyby a veřejně vyhlásila usilovnou práci na jejich nápravě pouze a jedině pod silným diktátem finančních trhů, tedy zahraničních investorů, spekulantů, ale koneckonců i našich občanů, kteří se začali korun zbavovat také. Kdyby Klausův kabinet nápravnou kúru nevyhlásil, propadla by se koruna jistě daleko hlouběji a dramatičtěji. Investoři tedy dali vládě určitý čas, aby mohli odhadnout, jakou má vůli prosadit slíbené kroky v praxi. Nejde ale jen o vůli, jakkoli ji někteří ministři mohou mít a jakkoli se mohou upřímně snažit. Finanční analytici také odhadují a poměřují, jaké má vláda mantinely a možnosti manévrování: jak je soudržná koalice, jak je silná opozice a nátlakové skupiny, jak se mění politická podpora vlády, jak…