Je 20. srpna dopoledne, hotel Palcát v ospalém jihočeském Táboře, zemdlelém létem, se postupně zaplňuje. Začíná valná hromada akciové společnosti Harvardský průmyslový holding, dosud „největšího podniku“ impéria Viktora Koženého. Scénář typický pro dnešní český kapitálový trh: valná hromada po ránu v odlehlém městě, v létě, uprostřed dovolených. Důvod je jasný - účast přílišného množství akcionářů není vítána, aby předem jasná agenda mohla být projednána hladce, bez rušivých elementů. Ostatně harvardi nepraktikují tuto metodu poprvé. Použili ji například již začátkem roku 1996, kdy svolali mimořádnou valnou hromadu Harvardského dividendového fondu do odlehlé moravské vesnice Velké Bílovice. Na programu byla tehdy transformace fondu v obyčejnou akciovou společnost holdingového typu a vše proběhlo rychle a hladce podle předem připraveného scénáře: že šlo o krok nevýhodný pro malé akcionáře, se ukázalo až za čas. Na programu letošní valné hromady v Táboře měla být původně i prezentace záhadné firmy Daventree, jediného podniku, který Koženého holding ve svém portfoliu vlastní. Místo toho vyšel pár dní před valnou hromadou v Hospodářských novinách inzerát, ve kterém anonymní významný akcionář navrhl likvidaci Harvardského průmyslového holdingu. Viktor Kožený následně z Baham prohlásil: „Je to zajímavý nápad.“
Žralok z Bahamských ostrovů
Odhlasování likvidace holdingu, ke kterému nakonec v Táboře došlo, je dobrou příležitostí k zamyšlení, kdo je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu