0:00
0:00
Ekonomika25. 8. 19975 minut

Německá daň sjednocení

Astronaut

Bývalá NDR sedm let po pádu berlínské zdi vypadá jako místo, které si prožívá svůj ekonomický boom. Nové spolkové země mají 8000 kilometrů nových dálnic a 2800 km železničních tratí, je zde nejlepší telefonní systém na světě, BMW a opely nahradily trabanty a wartburgy. Miliardové investice do mezinárodních letišť a nádraží jsou běžnou věcí, stovky supermoderních hotelů a administrativních budov lemují nové supermarkety, pasáží a obchodních prostor je zde v přepočtu na jednoho obyvatele dvakrát více než v starých spolkových zemích. Za všechno je však třeba platit, a proto se dnes, po sedmi letech velkého budování, začíná stále více mluvit o tom, jaký bude účet. Většina z 60 milionů „západních“ Němců je čím dál nespokojenější se 7,5% „daní solidarity“ na vybudování bývalé NDR a vládním analytikům naskakuje husí kůže při počítání nákladů na sjednocení. Od roku 1990 totiž německá vláda vynaložila na obnovu bývalé NDR přibližně 1 bilion marek. K tomu je ještě nutno připočíst investice firem přilákaných dotacemi a daňovými úlevami v úhrnné hodnotě přes 850 miliard marek. Celkové náklady jsou tedy v bilionech marek (cca 33 000 miliard Kč), což jsou řády, pod kterými si běžný občan nedokáže už představit konkrétní hodnotu.

Západně žít, socialisticky pracovat

↓ INZERCE

Proč tyto investice nejsou zdravé, proč se mluví o nových spolkových zemích jako o mamutí „krysí díře“, která pohltí jakékoli množství peněz? Čtvrtina všeho práceschopného obyvatelstva bývalé NDR…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc