V minulých týdnech musel předseda nejsilnější opoziční strany v Maďarsku József Torgyán čelit obvinění z dřívější spolupráce s komunistickou státní bezpečností. Protože nejde o první podobné obvinění vůdce populistické Nezávislé malorolnické strany, nestála by snad tato záležitost za větší pozornost - nebýt ovšem okolností celé věci.
1991: tlustá obálka
O Józsefu Torgyánovi, charismatickém vůdci favorizované strany maďarských parlamentních voleb 1998, se už od počátku devadesátých let vytrvale nesly zvěsti, že krátce po pádu povstání roku 1956 se ujal práce v kádárovské justici. A to ne jako jen tak někdo, nýbrž jako asistent soudce Tutseka, předsedajícího jednomu z budapešťských stanných soudů. Když navíc roku 1991 jeden z bývalých přátel veřejně obvinil Józsefa Torgyána, že byl komunistickým agentem, zdálo se, že politická kariéra předsedy malorolníků spěje k neodvratnému konci. Tím spíše, že když téměř kompromitovaný Torgyán v obranném reflexu požadoval lustrace minulosti celého vedení malorolníků, obdržel jako jediný z rukou tehdejšího premiéra Antalla tlustou obálku. Tlustou, neboť obsahovala různé přílohy - na rozdíl od těch „útlých“, které dostali všichni ostatní členové vedení malorolnické strany. Navzdory veškerému očekávání však politická hvězda Józsefa Torgyána nezhasla. Naopak, právě tehdy poprvé skutečně zazářila. József Torgyán s výkřikem „To je spiknutí!“ duchapřítomně odmítl převzít od premiéra obálku z vlastního svazku. S týmž…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu