Romský exodus

Už týden jsou média plná zpráv a informací o chystaném exodu českých Romů do Kanady. Ten případ má i své komické rysy: připomíná tak trochu operetní frašku o mazaných radních a napáleném Cikánovi a sám způsob, jakým byl rozpoután, působí jako jedinečná parodie na manipulaci s veřejným míněním. Kýčovitá jarmareční pohlednice s tetou u Niagarských vodopádů, natočená imagologem z TV Nova, jenž se nyní hájí stylem „já nic, já reportér“, vyvolá masové hnutí mysli, rozproudí představivost a sny, vzbudí touhu všechno tu nechat, vyměnit dům za letenky a začít se na druhém konci světa učit anglicky a začít stříhat trávník. Komické prvky se začnou ztrácet v okamžiku, kdy se podíváme, co tento etnický výlet znamená, co signalizuje, co nám tu zanechává.

Exotičtí lidé

Je jistě právem každého člověka svobodně disponovat sám sebou, rozhodnout se o místě a zemi, kde se bude ucházet o pobyt a tak dále. Migrace a mísení etnik a národů je jednou z pozitivních věcí celosvětové civilizace, bylo tomu tak odpradávna a přinášelo to víc dobra než škod - opačné mínění je základem klasických rasistických teorií.

Čeští Romové nejsou výjimkou, právě naopak, a není nejmenší důvod připoutávat je k půdě a chtít po nich jakési zemské vlastenecké city. Ono ale nelze takové city vyžadovat po nikom! Mimo jiné totiž nelze po všech historických zkušenostech říci, že se jedná o hodnotu, jejíž cena by stála sama o osobě. Problém našich Romů je však zesílen tím, že jim příležitost…