Polemizovat o filmu Fargo nezávislých amerických filmařů - bratrské dvojice režiséra Joela a scenáristy Ethana Coenových znamená riziko vystavit se podezření z umanuté kritické opozice. Zvláště ve srovnání s americkou komercí zaplavující dnešní filmovou distribuci se Fargo vyjímá jak profesionalitou, která není jen bezduchým řemeslem, tak originalitou rafinovaně „sestrojeného“ scénáře. Nejvíc byl v recenzním ohlasu na tento film opakovaně hodnocen „inteligentní a chytrý humor“. A právě ten se jeví přinejmenším problematickým a zrádným, jakkoli je zřejmé, že kvůli obratně rozehrané komedialitě na ostří nože si film vysloužil takový úspěch (mimo jiné tři Oscary: za režii, scénář a ženský herecký výkon).
Chladnokrevní packalové
Ačkoli se v ději důmyslně proplétá komická poloha s tragickou, není Fargo typickou tragikomedií, spíš černou komedií s morálním vyústěním; příběh je inspirovaný skutečným případem z černé kroniky, v němž se odehrají hrozné věci, je prolito moře krve a zbytečně utraceno sedm životů. To všechno vlastně pro trochu peněz, jak je řečeno na konci filmu, přesněji: kvůli jednomu „nicotnému“ milionu dolarů.
Coenovým, kteří se rozhodli kauzu nahlédnout komediální optikou, je dlužno přiznat, že málokdo si umí tak odvážně a tak filmařsky bravurně pohrávat s žánrovými pravidly, zaměňovat tragické za směšné, zpřevracet jejich smysl a nakonec vše zas dát do pořádku, jak to má být. Nemluvě o jejich parodování notoricky známých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu