
Přelom července a srpna je tradičně obdobím, kdy evropští diplomaté užívají dovolené. Dovolené, kterou si letos snad dokonce zasloužili více než obvykle. Stačí připomenout, že jen schůzky na nejvyšší úrovni proběhly v první polovině letošního roku čtyři - v Denveru, Paříži, Madridu a Amsterdamu. Přesto si evropští diplomaté uplynulý půlrok zřejmě zapamatují ze zcela jiného důvodu - jako období na starém kontinentě už dávno nevídané aktivity, chvílemi pak přímo dominance americké diplomacie.
Clintonův druhý dech


„Především ekonomika, hlupáku!“ znělo hlavní volební heslo Billa Clintona v roce 1992 a nebyla to jen prázdná fráze. Spojené státy se pod Clintonovým vedením v dalších letech skutečně snažily držet se co nejdále od mezinárodních konfliktů a evropské záležitosti už vůbec nechávaly v rukou Evropanů samotných. Loni, těsně před dalšími prezidentskými volbami, se sice USA silně diplomaticky, ba i vojensky angažovaly na Balkáně, to vše však budilo spíše dojem výjimky než pravidla. Šlo více o snahu okamžitě přerušit začarovaný kruh krachů dalších a dalších mírových iniciativ evropských zemí než o jednání v rámci nějaké širší koncepce.
A pak skandály. Krátce po znovuzvolení přibyly prezidentovi, jenž má v americké praxi hlavní hlas ve věcech mezinárodní politiky, ke „starému“ Whitewateru další dvě aféry - obvinění ze sexuálního obtěžování Pauly Jonesové a šetření Kongresu ve věci podílu Číny na financování prezidentské kampaně demokratů.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu