Ing. arch. JIŘÍ LÖW (1948) vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně. Od roku 1990 přednáší o urbanismu a územním plánování na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, je spolumajitelem firmy „Löw a spol.“, která řeší územní celky krajiny a venkova a provádí urbanistické práce, zejména pro chráněné krajinné oblasti (Pálava, Český kras, Bílé Karpaty aj.). Roku 1988 spolu s ochránci přírody upoutal veřejnost bojem proti rekonstrukci vojenského vysílače na Pálavě, jehož stavba nakonec nebyla povolena. Je autorem několika odborných publikací, poslední se jmenuje Rukověť projektanta územních systémů ekologické stability (1996).
Projíždíte místa postižená katastrofálními povodněmi. Jak to na vás jako na odborníka působí?
Tak především z obecného pohledu lze nazvat katastrofou třeba zemětřesení, ale ne povodeň. To je úplně běžný přírodní jev. I tentokrát šlo o normální stoletou vodu. Řeky se prostě - v tomto případě jednou za sto let - vybřeží.
Ale téhle vody bylo přece jen až příliš.
Může jí být ještě víc, může přijít i voda stopadesátiletá, i tisíciletá, a klidně třeba ještě letos. Prostě tohle se stává, je to jev, který tady vždycky býval. Nejde o žádnou ekologickou katastrofu, příroda je na to zvyklá.
Na jižní Moravě jsou rozlehlé nivy, které vytvořila řeka. Rozlila se tu během staletí mnohokrát a celou krajinu zarovnala. A když někdo do téhle roviny kolem řeky vnikne se stavbou,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
