Co se děje s klimatem

Dlouhou dobu patřila klimatologie k poněkud okrajovým oborům věd o atmosféře. Chladná léta poloviny 70. let, která o několik procent snížila produkci obilí v zemědělských státech USA, však přinesla velké znepokojení: Amerika by mohla ztratit jednu z mocných zbraní studené války - pšenici. Český klimatolog J. G. Kukla, který žil v USA, svolal prominentní světové klimatology. Ti varovali americký Kongres před nebezpečím příchodu doby ledové. Byly toho plné noviny a veřejnost žádala okamžité kroky k zastavení globálního ochlazování. Koncem 70. let se počasí v USA vrátilo do normálních mezí a novináře už unavilo vymýšlení chmurných scénářů - časopis Playboy dokonce otiskl vcelku humorný článek o tom, že v době ledové budou chladné i ženy.

Apokalyptická vize nové doby ledové ztratila účinnost. Ve vědeckých časopisech se čím dál víc začínalo hovořit o oteplování atmosféry a skleníkovém jevu - atmosférickém mechanismu, vracejícím zpátky na zem část tepla, které by se jinak vyzářilo do prostoru. Hlavními skleníkovými plyny jsou oxid uhličitý (jeho obsah v atmosféře roste spalováním fosilních paliv) a vodní pára. Oxid uhličitý atmosféru trochu oteplí, tím se zvýší odpar vody z moře a teplota dále stoupá. Skleníkový jev je proto nebezpečný zvláště v tropech, a zejména v létě, kdy je odpar nejvyšší. Odpařená voda putuje v mračnech směrem k pólům a cestou buď vyprší, nebo vymrzne v podobě sněhu. Z toho se odvozují dva možné scénáře důsledků: podle staršího povede oteplení k…