Oblohu zatahují temné mraky. V krajině pod nimi se dramaticky vlní rákosí. Na horizontu běží chlapec. Z tajemného šera před ním se zjevuje uhelný lom. Obrovské rypadlo se pomalu otáčí, horník s ostře řezanými rysy něco říká do vysílačky. Náhlý střih, chlapec s horníkem si padají do náruče a odcházejí kamsi mimo záběr. Z televize zasvítí vánoční stromek. Hluboký mužský hlas sděluje divákům: "Přinášíme světlo a teplo do vašich domovů. Mostecká uhelná společnost."Čí srdce by nepookřálo nad touhle reklamou: světlo a teplo potřebuje přece každý. V Čechách se můžeme radovat o to víc, že obě nezbytnosti kupujeme pořád ještě hluboko pod cenou - už desítky let nám na ně připlácí stát. Nicméně člověk, který někdy zahlédl místa, odkud Mostecká svoje dary přináší, se škrábe na hlavě. Neplatíme za ten luxus - přes veškerou zdánlivou láci - až příliš? Postupem doby je ta otázka stále tíživější a konečný účet se přitom zdá být v nedohlednu.
Český Klondike
Je vlastně účelné a vzhledem k životu našich potomků i slušné kvůli „nerostným surovinám“ velkoplošně drancovat zemi, nota bene tak malou, jako je Česká republika? Lze se zeptat ještě lapidárněji: jaký má smysl rozrýt a zničit celý kraj jen proto, abychom vyrubali z půdy načernalý kámen, který pak necháme shořet v kamnech?Jeden pohled na věc přinesl nedávno Václav Klaus. V diskusi o záměru ostravských uhlobaronů otevřít doly v dosud nezničené krajině kolem Frenštátu premiér řekl: "S uhlím v Beskydech je to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu