Dopisy

Žena je také člověk

Mám několik poznámek k článku Při půlnočním polibku (Respekt č. 28/97) pana Szymanowského. Autor cituje chválu žen Miguela Unamuna a zlobí se, že by filozof s takovou chválou v dnešních tuzemských časopisech neměl nejmenší šanci uspět. Neznám dotyčného filozofa, zato jsem potkala jiné. Johna Ruskina, Juliena Micheleta, Jean-Jacquesa Rousseaua. I oni pěli obdobné ódy na ženy, především na jejich morální kvality, na jejich dobrotu a laskavost. To jim ale nebránilo v tom, aby zároveň ženy nevylučovali nejen z celé veřejné sféry, ale i z veškeré intelektuální činnosti (Rousseau), prosazovali názor, že ženy nejsou schopny soustředění ani dlouhotrvající práce vstoje či vsedě, a proto jediná práce, kterou mohou vykonávat, je práce v domácnosti (Michelet) nebo to, že žena je ctěna pouze tehdy, zůstává-li doma (Ruskin). Díky této zkušenosti jsem k chvále Miguela Unamuna skeptická.Časopisy pro ženy téměř nekupuji. Vlastu, Tinu, Katku proto, že mám strach, že se z nich vysype zrní, a Cosmopolitan proto, že mi na něj můj, byť vysokoškolský plat nestačí. Přesto jsem si mezi nimi povšimla rozdílu, který zřejmě panu Szymanowskému unikl. Vypovídá to o tom, že pan Szymanowski přistoupil k problematice ženských časopisů s již předem hotovým názorem, anebo se touto problematikou příliš nezabýval.Ano, všechny zmíněné časopisy se obracejí na ženy, všechny uveřejňují recepty…