Vzhůru na Mars

Červenec 1997. Sto let poté, kdy H.G. Wells málem nechal ve své „Válce světů“ zotročit Zemi Marťany, a přesně rok po premiéře podobně laděného filmu „Den nezávislosti“ přistála na Marsu pozemská sonda Pathfinder. Nebyla zdaleka první, přesto po dlouhých letech střízlivého pohledu na vesmír zavládla nyní na Zemi tak trochu marsománie. I americký prezident Bill Clinton před letošním Dnem nezávislosti v žertu prohodil: „Rozmysleli jsme si to. Obrátíme prostě role a nejprve navštívíme my je.“ Proč tolik vzruchu? Jednou z hlavních příčin je loni publikovaný objev: důvodné podezření, že se na Marsu vyskytoval - a v nějaké formě by se mohl dosud vyskytovat - organický život. Pokud by se takové podezření podařilo prokázat, mělo by to závažné důsledky pro širokou škálu lidských aktivit - od teologie a filozofie přes základní i aplikovaný vědecký výzkum a přes techniku a technologii až po ekonomiku. Má-li podle představ Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) přistát první lidská posádka na Marsu už v roce 2010, daňoví poplatníci se prohnou, i když bude NASA šetřit sebevíce.

Z historie jednoho kamene

Asi před 4,5 miliardou let vznikl Mars. Asi před 2 miliardami let krystalizovala na rudé planetě pevná kůra a z této doby pocházejí tamní nejstarší horniny. Asi před 15 miliony let narazil do Marsu, na povrch tvořený těmito starými horninami, velký asteroid a vymrštil do meziplanetárního prostoru velké množství hmoty. Asi před 13 tisíci lety dopadl…