14. července se konala další schůzka prezidentů, premiérů a vybraných ministrů ze zemí sdružených ve výmarském trojúhelníku. Bylo to nepochybně nejpodivnější setkání tohoto francouzsko-německo-polského konzultačního fóra v celých jeho už téměř šestiletých dějinách. Proběhlo totiž zcela bez účasti Francouzů, kteří schůzku, organizovanou tentokrát v Bonnu, bojkotovali. Viditelně se tak prokázaly spekulace o jistém vnitřním pnutí v této skupině, které se už jistou dobu objevovaly. Přesto se však zdá, že výmarský trojúhelník stále zůstává jedinou nadstátní dohodou v tomto regionu, jež má reálný politický význam - na rozdíl od visegrádské skupiny či středoevropské iniciativy (bývalá pentagonála), které jsou z tohoto hlediska už dávno pouhými politickými nebožtíky.
Co kdyby terapie selhala
Běžný čtenář českého tisku se musel cítit trochu překvapen, když se koncem loňského roku po obsazení rezidence japonského velvyslance v Limě Revolučním hnutím Túpaka Amarua mohl z novin dozvědět, že kromě nejbohatších zemí světa, sdružených ve skupině G-7, či Vatikánu navrhl vlastní řešení peruánské krize i jakýsi výmarský trojúhelník. V Praze si totiž existence tohoto neformálního uskupení velmi dlouho nikdo ani nevšiml. Přitom do značné míry právě jemu vděčí Polsko za pozici nejvlivnějšího kandidáta do Evropské unie, a navíc tato iniciativa není nejmladší.
Počátky trojúhelníku se datují rokem 1991, kdy dal Hans-Dietrich Genscher podnět k trojstranným…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu