Hurá na východ

Od chvíle, kdy místopředseda vlády Josef Lux obvinil Bezpečnostní informační službu, že jej sleduje a snaží se to utajit falšováním dokumentů, uplynuly už dva měsíce. A nic. Skoro se tak zdá, že aféra, která donutila odstoupit šéfa BIS Stanislava Devátého, nebyla ničím jiným než nepovedenou hrou o vliv v tajné službě. Hrou, ve které zainteresovaní politici lhali či neříkali celou pravdu. Z toho, co zatím zjistila o věci policie, totiž vyplývá, že „Luxovy dokumenty“ nikdo ani nefalšoval, ani netajil před kontrolní komisí parlamentu. Strážcům morálky BIS tedy šlo pravděpodobně víc o vlastní věc než o „obranu ohrožených ideálů demokracie“.

„Falšování“ po dohodě

Podezření, že jej sleduje tajná služba, dokládal Josef Lux třemi stránkami ze svazku BIS, na kterých se vyskytuje jeho jméno. Tyto stránky prý byly počátkem roku 1995 vyřazeny ze spisu nazvaného Island - a BIS prý to udělala proto, aby fakt sledování Luxe zatajila před očekávanou kontrolou parlamentní komise. Luxova slova vzápětí podpořili poslanci Ivan Mašek (ODA) a Pavel Severa (KDU), kteří se tehdy kontroly účastnili: tři stránky podle nich v kontrolovaném spisu skutečně chyběly.

O měsíc později zveřejnil vyšetřovatel případu Martin Hádek první výsledky své práce. Byly překvapivé - stránky byly trochu pozměněny, ale jejich obsah i smysl byly zachovány a ve spisu zůstalo i Luxovo jméno. Podle Hádka dokonce ani nebyl spáchán žádný trestný čin. Výsledek šetření potvrdil i bývalý šéf…