Minulý pátek uskutečnil maďarský premiér Gyula Horn krátkou, ale historicky významnou návštěvu Vatikánu. V jejím průběhu totiž jménem své země podepsal konkordát se Svatým stolcem. Maďarsko se tak po ratifikaci smlouvy v parlamentu, s níž se počítá až po parlamentních prázdninách, stane první postkomunistickou zemí, která zcela upravila své vztahy s katolickou církví. Obsah maďarského konkordátu jistě poslouží za příklad při jednáních na podobné téma, k nimž bude Vatikán v nejbližších letech přistupovat s katolickými zeměmi naší části Evropy, Česko nevyjímaje. Význam konkordátu, který Gyula Horn minulý týden podepsal, má však nejen mezinárodní, ale i vnitropolitický rozměr.
Jak vrátit majetek
Slib smluvní regulace vztahů mezi státem a katolickou církví obsahovalo již expozé Hornovy sociálně-liberální vlády před třemi lety. Donedávna však nic nenasvědčovalo, že tomu tak skutečně bude. Jen několik týdnů po zmíněném expozé totiž Hornova vláda zveřejnila svůj úmysl likvidovat dosavadní možnost odečíst od daňového základu částky poukázané nestátním (tedy i katolickým) školám, pokud tam daný poplatník posílá své děti.
Z tohoto kroku, který se prakticky rovnal likvidaci většiny nestátních škol, sice nakonec sešlo, ale vztahy státu s katolickou církví už zanedlouho zkalila další záležitost. Stala se jí otázka majetku zabaveného církvi komunisty po druhé světové válce. V duchu zvláštního zákona z roku 1991 měl být postupně vrácen během dalších…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu