Rozpočtové škrty a co dál

Vládní koalice sice minulý týden přežila hlasování o důvěře, netrpělivé finanční trhy však s napětím čekaly na jinou zprávu: na rozsah ohlášených rozpočtových škrtů. Když po pondělním zasedání vlády, které se protáhlo do pozdních nočních hodin, kabinet oznámil omezení rozpočtových výdajů ve výši 16,5 miliardy (s balíčkem číslo jedna jde tedy celkem o 42,5 miliardy), zareagovaly finanční trhy pozitivně a koruna mírně posílila. To poslední, co si ale mohou politici a vládní ekonomové dovolit, je i jakkoli mírný spánek na vavřínech. Většina analytiků totiž stále očekává, že v nastávajících letních měsících - poté, co budou sníženy drastické úrokové sazby ČNB - se znovu objeví tlak na znehodnocování měny.

Věštění z koule

Sluší se připomenout, že rozpočtové škrty v situaci, jako je ta naše, neprosazují vlády, finanční trhy ani instituce jako Mezinárodní měnový fond z nějakého plezíru nebo posedlosti liberální ideologií. V základních ekonomických učebnicích je totiž popsáno, že nerovnováze v obchodní bilanci lze čelit pouze restriktivní fiskální politikou a zvýšením míry úspor, tedy vyrovnanými státními financemi - a ještě lépe vytvořením výrazného rozpočtového přebytku. Stejné nástroje nabízí ekonomická teorie i k boji s negativními důsledky devalvace. Jedině za pomoci omezení poptávky lze minimalizovat její možné inflační důsledky. V naší situaci se tedy musíme tázat na jediné: jsou ohlášené škrty dostatečné?

Faktem je, že vláda škrtala poněkud…