Klausova nedohraná partie

Po delší době se naše země opět dostala na první stránky světového tisku. Zejména ekonomické listy přímo horečně shánějí informace o politické a hospodářské situaci a zpovídají kdekoho. I jejich pohled je pro nás velmi důležitý. Na základě informací cizích listů a agentur i podle vyjádření zahraničních expertů si totiž můžeme udělat obrázek o tom, jak naši ekonomiku vidí obchodníci v Londýně nebo Frankfurtu, kteří spolurozhodují o tom, jak si bude koruna na mezinárodních trzích stát.

Boj proti celému světu

Nejpřísnějšího hodnocení se české koruně dostalo od belgického tisku. „Koruna zůstává i po posledním poklesu stále výrazně nadhodnocená,“ prohlašuje expertka druhé největší belgické banky Banque Bruxelles-Lambert Lisbet van der Craenová. Odborníci bruselské Generale de Banque dávají své kolegyni za pravdu. „Myslíme si, že další pád koruny je na obzoru,“ říká pracovnice dealingu banky Marie de Grootová. Podle Belgičanů by se situace mohla uklidnit, pokud se koruna dostane na kurz 21 korun za německou marku. Ve stejném duchu se vyjadřují i odborníci německé Bundesbanky. I oni čekají ještě další několikaprocentní propad kurzu.

V Belgii i v Německu se všechna významná periodika shodují, že zavedení volně plovoucího kurzu, který je ve světě spíše výjimečným jevem, pomůže alespoň krátkodobě: zabrání totiž kurzové spekulaci. Naproti tomu deník The Wall Street Journal se obává, že devalvace bude mít velmi nepříjemné důsledky pro ekonomiku v podobě rostoucí inflace a úplného zastavení hospodářského růstu. Příčiny dnešního stavu jsou podle amerických novinářů jasné: jde především o vnější obchodní nerovnováhu. „Obchodní deficit dosáhl úrovně 8,5 procenta vůči HDP, což je mnohem víc než pětiprocentní hladina, při níž už ve všech ekonomikách svítí varovné červené světlo,“ píše reportér Neil King.

Financial Times se ke Kingovu mínění připojují. „Pád koruny musel každý chladně uvažující ekonom čekat, při tak vysokém deficitu znervózní i ti nejotrlejší obchodníci,“ psaly minulý týden Financial Times. „Česká koruna nemohla bojovat proti celému světu, který jí dával najevo, že v ekonomice je něco v nepořádku,“ shrnuje mínění britských bankéřů makléř investiční společnosti UBS James Oates.

Politickou nestabilitu považuje většina zahraničních listů spíše za odvozený problém. To prý ale neznamená, že by neměla na situaci vliv. Agentury AP a Reuter svým čtenářům připomínají, že poprvé od roku 1992 se výrazně zakymácelo i křeslo Václava Klause. „Stabilita měny byla premiérovou pýchou a pád kurzu je pochopitelně jeho porážkou,“ komentuje situaci AP. „Problém je v tom, že Klaus rozehrál dobrou thatcherovskou hru, kterou nebyl schopen dohrát,“ vysvětluje ve Wall Street Journalu James Oates. Ve zprávách světových agentur je přesto stále cítit podpora Klausovi, jednomu z mála politiků, kterého za hranicemi znají.

V Polsku klid

Způsob, jakým zahraniční tisk píše o české ekonomice a jejích problémech, je zajímavý ještě v jednom ohledu. Chybí v něm hysterie a na slovo krize narazíme spíše sporadicky. Jak německé, tak rakouské noviny připomínají například u nás v poslední době opomíjený fakt, že dubnové výsledky českého exportu jsou více než optimistické. Nárůst o více než dvacet procent hodnotí příznivě Süddeutsche Zeitung i Frankfurter Algemeine Zeitung. „U vývozu jsou poslední čísla skutečně vynikající,“ zdůraznil také ve vídeňském tisku expert rakouského výzkumného ekonomického ústavu Jan Stankovský. Zmíněné dva německé deníky, ostatně jako všechny další, nešetří kromě komentářů ani radami, co má rekonstruovaná vláda dělat.

Už na začátku týdne navrhl i Rob de Wijngarten, expert nizozemské ABN-Amro bank, v článku pro Financial Times nutné kroky, které musí naše vláda provést. Začíná razantními rozpočtovými škrty, větší otevřeností zahraničnímu kapitálu a zahraničním investicím a končí změnou neutěšeného stavu na kapitálovém trhu. Jen o několik dní později vyšel s podobným programem sám premiér Klaus.

Zajímavé také je, jak se naše kurzové problémy odrazily na měnách našich slovenských a polských sousedů. Jak zlotý, tak slovenská koruna mírně oslabily, protože nervozita z Čech se rozlila do celé střední Evropy. Od největší polské směnárenské firmy Kantor však zatím přicházejí dobré zprávy. „O české koruny je stabilní zájem, a i kdyby ji v Praze devalvovali o třicet procent, my můžeme klidně dál prodávat za dnešní kurz,“ prohlašují zaměstnanci Kantoru. Polští obchodníci jsou zatím nejklidnější a shodují se na tom, že když už nikde, tak v Polsku bude zájem o korunu neustále.