Hořké sousto z jídelníčku

NE Evropské unii s jednotnými právy a povinnostmi, ANO Evropě „a la carte“, v níž si každý vybírá z jídelníčku to, co se mu hodí. Tuto taktiku Norsko celkem úspěšně zastávalo poté, co jeho občané v listopadu 1994 odmítli členství v Unii. Díky dohodě o Evropském hospodářském prostoru, uzavřené svého času mezi tehdejším Evropským společenstvím a Evropským sdružením volného obchodu, mají norští vývozci zajištěn téměř neomezený přístup k evropským trhům, přesně jako kdyby země byla jedním z 15 členů. I ve vývozu rybích produktů - nejdůležitější oblasti, jíž se zmíněná dohoda netýká - Norsko po intenzivním lobbování zastavilo požadavky Británie a Irska na vybírání trestného cla za norského lososa. Země si tím zachovala svoji národní suverenitu, která je tak důležitá pro cítění obyvatelstva. Nyní se však zdá, že Evropská unie připravila past, z níž zřejmě Norsko nevytáhnou ani dohoda o Evropském hospodářském prostoru, ani velký sbor diplomatů a lobbistů v Bruselu. Strašidlo se jmenuje Direktiva o plynu a spočívá v plánech Unie na liberalizaci trhu se zemním plynem. Bude-li direktiva přijata ve stávající formě, může to znamenat velké následky pro Norsko, které se má v příštím století zařadit za Rusko jako druhý největší vývozce zemního plynu na světě.

Investice s rizikem

Podle návrhu Direktivy o plynu, kterou v dubnu předložilo Nizozemí (jež je samo velkým vývozcem plynu), se 50 % trhu zemí Evropské unie otevře volné konkurenci na dobu deseti let…