0:00
0:00
Zahraničí19. 5. 19975 minut

Nic pro marxisty a ženy

Astronaut

Jak vypadají prezidentské volby v teokratickém státě, jakým je Írán? To uvidíme v pátek. Dosavadní prezident Alí Akbar Hášemí Rafsandžání je v úřadě již od roku 1989 a funkční období mu vyprší 3. srpna. Zřejmě by zvítězil i potřetí za sebou (v roce 1993 získal 62,3 % hlasů), ale ústava to neumožňuje. Proto se bude 23. května volit jeho nástupce.

Prověrka jako řemen

↓ INZERCE

O kandidaturu projevilo zájem 238 osob, ale samotného klání se nakonec smějí zúčastnit jen čtyři z nich. Proč vlastně? Tak jako při každých volbách, i nyní udělala podstatné části uchazečů čáru přes rozpočet Rada strážců, dvanáctičlenný orgán tvořený z poloviny znalci šíitského náboženského práva, z poloviny civilními právníky. Rada strážců mimo jiné posuzuje způsobilost uchazečů o volené posty.

Tajemník této prověrkové komise ájatolláh Ahmad Janatí říká, že někteří z 234 neúspěšných uchazečů jsou „nevzdělaní a sotva gramotní“ a další mají „marxistické názory nebo jiné politické problémy“. Nepsaný, o to však důležitější a častěji vyslovovaný požadavek na kandidáty shrnul nejvyšší íránský vůdce ájatolláh Alí Chameneí: „Naši lidé nebudou volit ty kandidáty, kteří ukazují sebemenší známky smířlivosti k USA, západnímu vměšování a kulturní invazi.“ Tím zároveň naznačil „čtveřici vyvolených“, čeho se má v kampani vyvarovat.

Prověrkou neprošlo také všech osm odvážných uchazeček. Ústava sice nevylučuje možnost, že by úřad prezidenta islámské republiky zastávala žena, zároveň ale…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články