Všichni za nás, my za nikoho

Během sedmi let od pádu železné opony se neutrální Rakousko ještě nedopracovalo k nové koncepci zajištění své vnější bezpečnosti. Jasno v tom ale nemá ani samotná vláda velké koalice. Sociální demokraté se drží dosavadního modelu - kancléř Viktor Klima nevylučuje vstup do NATO pouze za předpokladu, bude-li mu předcházet referendum o neutralitě. Lidovci naopak hovoří o nutnosti členství v NATO - vicekancléř a šéf diplomacie Wolfgang Schüssel považuje vstup do NATO za slučitelný s „modifikovanou“ neutralitou. Podle generálního tajemníka NATO Javiera Solany by Aliance zájem Rakouska o členství uvítala: „Ale iniciativa musí vzejít od vás.“

Na koho je spolehnutí

Debatu o NATO a neutralitě zahájil prezident Thomas Klestil 7. července 1996 na salcburské vrcholné schůzce představitelů zemí střední a východní Evropy v rámci davoského Světového hospodářského fóra: Evropská unie, NATO a Západoevropská unie dříve či později srostou, a chce-li si Rakousko zajistit bezpečnost, nevyhne se členství v Alianci.

Rozhodující obrat v diskusi o NATO - shoda v koalici - však nenastal ani po roce dohadů. Linií Klimova kabinetu zůstává, že vláda do března 1998 předloží parlamentu zprávu o bezpečnostněpolitických opcích Rakouska, byť lidovci naléhají na rychlejší postup. „NATO je ještě souručenstvím čistě vojenské vzájemné pomoci. Pokud se radikálně změní, můžeme o tom dál hovořit,“ tvrdil Klima začátkem března. "Pokud by kdy měla padnout neutralita, vážně bychom…