Francie, země, která v posledních letech Mitterrandovy éry prožila mnoho afér, teď zaznamenala nový skandál, týkající se nedávné minulosti. Celá věc začala už před měsícem, kdy se dostaly na paškál nezákonné telefonní odposlechy z doby Francoise Mitterranda. Brzy ale vyšlo najevo, že problém se týká celé V. republiky, vlád socialistických i pravicových.
Příliš tajemné tajemství
Telefonní rozhovory lze podle francouzského zákona č. 91–648 odposlouchávat jen ve dvou přísně stanovených případech. Za prvé: při vyšetřování závažného trestného činu, kdy odposlech schvaluje vyšetřující soudce nebo důstojník soudní policie. Za druhé: je-li ohrožena národní bezpečnost, čímž se myslí ochrana vědeckého a ekonomického potenciálu Francie, výzvědná činnost v zájmu bezpečnosti země a prevence proti terorismu. „Napíchnutí“ telefonní linky, jsou-li tyto podmínky naplněny, povoluje premiér na základě doporučení ministrů obrany, vnitra nebo celní správy. Tolik litera zákona, modifikovaného v červenci 1991 s cílem přizpůsobit francouzský právní kodex Evropské konvenci o lidských právech, v tomto případě jejímu článku 8, který zaručuje respektování soukromého života.
Avšak diskuse v médiích, provázející vyšetřování nezákonných telefonních odposlechů, jež v osmdesátých letech prováděla na příkaz tehdejšího prezidenta Mitterranda protiteroristická „buňka“ Elysejského paláce, ukázala něco jiného. Přes telefonní sluchátko či utajený mikrofon francouzští ústavní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu