Vedlejší příznaky depozit

Dovozní expozita mají za sebou první týden existence a už je zřejmé, že ono na první pohled elegantní řešení deficitu obchodní bilance má některé nečekané postranní efekty. Tento ne zcela tradiční nástroj, který naposledy v sedmdesátých letech použily Itálie, Portugalsko nebo Řecko, je totiž nesmírně administrativně a technicky náročný pro banky, celníky, dovozce a koneckonců i pro vládu. Jaké jsou tedy první výsledky?

Rozhodují dobré vztahy

Prvním efektem zavedení depozit je zřejmé zvýhodnění velkých dovozců oproti malým. Vysvětlení je třeba hledat v technice, jakou se depozita ukládají. Uložit si dvacet procent sumy zboží, které hodlá importér dovézt, a to na půl roku a ještě k tomu na neúročený účet, je velmi nákladné. Proč by ale dovozce tuto sumu skládal z vlastních peněz, když není nic jednoduššího než požádat banku, která dovozci vede účet a jejímž prostřednictvím se depozita skládají, aby na požadovanou sumu poskytla úvěr. Přínosy pro obě strany jsou jasné: banka bude mít příjem z úroků za nově poskytnutý úvěr a dovozce nebude muset vázat šest měsíců obrovské sumy vlastních prostředků. Tento stav je přirozeně výhodný pro velké dovozce, kteří mají „dobré vztahy“ se svou bankou a pro něž získat výhodný úvěr není problém.

Celý tento mechanismus vláda navíc ještě umocnila tím, že podle záhadného klíče vybrala pro začátek pouze pět bank, které mohou depozita sbírat: Komerční banku, ČSOB, Českou spořitelnu, IPB a Union banku. V…