
Lednová vlna demonstrací v Bulharsku (Respekt č. 3 a 6/97) vedla k vypsání předčasných voleb do Národního shromáždění. Tyto volby proběhly o předminulém víkendu, 19. dubna. O čem vlastně rozhodly? Přinesly hospodářsky těžce zkoušené zemi to, co jí scházelo již sedm let a co podle politologů a ekonomů potřebovala nejvíce - jasnou proreformní většinu v parlamentu.
Posun pro pravici


V klání jasně zvítězily Sjednocené demokratické síly, koalice pravého středu v čele se Svazem demokratických sil, která získala 52 % odevzdaných hlasů a tím i absolutní většinu 137 křesel z celkových 240. Donedávna vládnoucí postkomunistická Bulharská socialistická strana sklidila 22 % hlasů (57 křesel). Čtyřprocentní hranici pro vstup do parlamentu překonaly ještě tři menší formace: sociálnědemokratická Eurolevice (5,5 % hlasů), Sdružení pro národní spásu v čele s Hnutím za práva a svobody, jež zastupuje etnické Turky (7,5 %), a populistický Bulharský podnikatelský svaz (5 %).
Výsledky nejsou překvapením, neboť ústředním tématem voleb byla hluboká hospodářská krize, která se přičítá zkorumpovanosti a chaotické vládě socialistů během posledních dvou let. „Třetí cesta“ pomalých a nedůsledných reforem bez jasné čáry za komunistickou minulostí se tak sama naprosto zdiskreditovala.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu