Místo balíčku uzlíček

Téměř třetinu z mnohahodinové koaliční diskuse, jež minulý týden předcházela schválení tzv. balíčku ekonomických opatření, zabrala debata o úvodních větách celého dokumentu. Původní Klausův návrh totiž obsahoval pasáž, v níž se - stručně řečeno - valná část odpovědnosti za nynější hospodářské potíže svalovala na Českou národní banku. Po několikahodinové diskusi nakonec zástupci ODA a KDU souhlasili s kompromisní formulací, že „opatření ČNB z léta '96 zvýraznilo problémy, které všechny koaliční strany již po určitou dobu pociťovaly a identifikovaly ve svých volebních programech“. Později k ránu se ale problém viny objevil na jednacím stole znovu. Diskuse o personálních změnách ve vládě je totiž jen druhou stranou téže mince: nutkavé otázky, kdo za to všechno může.

Kouzlo nechtěného

Odhlédněme však nejprve od aktuálních politických souvislostí „balíčku“ a podívejme se na vládou schválené „korekce hospodářské politiky“ z širšího pohledu. Základní otázka totiž zní: je přijatý dokument skutečně jen mírnou úpravou dosavadního liberálního kurzu, nebo jde o zásadní obrat?

Vláda se přímé odpovědi vyhnula konstatováním, že podobné úvahy považuje za „zbytečné“. A není se co divit: každý čtenář při podrobnějším studiu brzy pochopí, že materiál byl připraven ve značném spěchu. Možná kouzlem nechtěného tak vznikl nesourodý soubor opatření, kterému skutečně nelze dát jednotící ideovou nálepku. Na jedné straně v „balíčku“ najdeme klasické liberální…