Hledá se spravedlnost

V pondělí 14. dubna začalo před římským vojenským soudem druhé dějství procesu s bývalým kapitánem SS Erichem Priebkem. Tento proces je skutečně symbolický - ne proto, že by Priebke patřil k největším zločincům třetí říše, že by měl na svědomí statisíce obětí, ale proto, že i padesát let po válce musí platit spravedlnost, byť je obžalovanému už 84 let. První - loňský - proces totiž dospěl k závěru, že Priebkeho zločiny jsou v Itálii po 30 letech promlčeny, čímž vyvolal bouři nevole (viz Respekt č. 33/96).

Ne tak malá ryba

Pro osvěžení paměti. Loňský proces zjistil, že Priebke nebyl tak bezvýznamným mladým důstojníkem, za jakého se teď vydává. Vedle masakru v Ardeatinských jeskyních, tedy vlastního důvodu obžaloby, se podílel na proslulé akci v roce 1943, kdy plukovník von Skorzeny osvobodil Mussoliniho z vězení v Gran Sassu, kde jej držela tehdejší královská vláda, a zúčastnil se i zatčení Mussoliniho zetě Galeazza Ciana, který byl ve Veroně v roce 1944 popraven pro zradu duceho.

Priebke byl koncem války zatčen, ale roku 1946 se mu podařilo utéci z anglického zajateckého tábora v Rimini. Jak tvrdí, pod falešným jménem odplul společně s manželkou z Janova do Argentiny. Nicméně koncem sedmdesátých let se dvakrát odvážil do Itálie jako turista a klidně odjel zpět. Jinak žil v argentinském horském středisku Bariloche, kde ho v roce 1994 objevili američtí novináři.…